Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

9. Březen 2018

Zimní urologicko-transplantační sympozium na Štrbském Plese

Žlutý trabant symbolizuje mezinárodní expedici Trabantem napříč Tichomořím, která má o pár koleček navíc. Součástí posádky této dobrodružné výpravy byla i ambasadorka projektu B. Braun pro život Kristína Madajová.

Urologická klinika s centrem pro transplantaci ledvin Univerzitní nemocnice Bratislava a Slovenská transplantologická společnost Slovenské lékařské společnosti zorganizovaly tradiční urologicko -transplantační sympozium.

Dr. h. c. prof. MUDr. Ján Breza, DrSc., MHA

Člen vědecké rady Aesculap Akademie, přednosta Urologické kliniky Lékařské fakulty UK a Univerzitní nemocnice Bratislava, Nemocnice akademika Ladislava Dérera, UNB a jeden z nejvýznamnějších nejen slovenských odborníků zaměřujících se na urologii, sexuologii a lidskou reprodukci. Nyní se intenzivně věnuje problematice transplantace ledvin a urologické onkologie. Stal se členem Evropské akademie věd a umění. V průběhu své dosavadní praxe se stal autorem mnoha odborných publikací. Na Slovensku vydal 197 publikací v odborných periodikách a 154 v zahraničních.

 

Prof. MUDr. Ladislav Valanský, PhD.

Zkušený a uznávanýurolog, bývalý přednosta Urologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, dlouholetý člen výboru Slovenské urologické společnosti, spoluzakladatel a první předseda Sekce pro kontinenci při SUS, průkopník moderní urodynamiky na Slovensku. Je autorem a spoluautorem početných vědeckých a odborných publikací doma i v zahraničí. Je držitelem stříbrné medaile Slovenské lékařské společnosti (SLS) „Za zásluhy“

Na urologicko-transplantačním sympoziu se probíralo mnoho zajímavých témat. Aesculap Akademie připravila naučný hodinový blok pod názvem Satelitní sympozium zaměřené na téma intermitentní katetrizace, kterému předsedal přední slovenský urolog a předseda vědecké rady Aesculap Akademie prof. MUDr. Ján Breza, DrSc., MHA a na kterém přednášel prof. Ladislav Valanský, Ph.D.. Netradičním závěrem byl rozhovor o problematice cévkování s ambasadorkou projektu B. Braun pro život Kristínou Madajovou. Kristína povídala i o svém úraze a neuvěřitelném cestovatelském životě na „kolečkách“. Její dech beroucí vyprávění bylo zajímavým zpestřením, které ocenili všichni posluchači. Jejich dotazy nebraly konce. Po přednáškách a závěrečné diskusi jsme vyzpovídali prezidenta 7. zimního urologicko-transplantačního sympozia, pana profesora Jána Brezu a předního urologa, pana profesora Ladislava Valanského.

 

Jak hodnotíte letošní účast a prezentovaná témata na zimním urologicko-transplantačním sympoziu?

 

JB: Zimní urologické sympozium je tradiční akce organizovaná střídavě v Čechách a na Slovensku. Vždy se vybírají aktuální témata z urologie. Tento rok se odborný a vědecký program, pokrývající více oblastí urologie, velmi vydařil.

 

LV: Účastnil jsem se většiny zimních fór, které kdy v historii Slovenska i České republiky proběhly. Můžu říci, že zde se setkáváme s jedním z nejlepších odborných pojetí, které znám, a ještě i v překrásném prostředí. Každé zimní fórum, ať už konané v  České republice, nebo na Slovensku, je ale vždy nenapodobitelné a každý se na ně těší.

Co se týká odborného programu, je velmi důkladně vybraný. Profesor Breza, který ho má na starost, klade veliký důraz na to, abychom na této akci spolupracovali s českými urology. Takže úroveň přednášek je extrémně vysoká. Čeští urologové se dají považovat v mnoha oblastech za špičku v oboru. Rád se jejich přednášek účastním. Na tomto kongrese je velikou výhodou to, že nepracujeme pouze vědecky jako na jiných sympoziích. Tady se pracuje především tak, aby to mělo poselství a velký dopad. Všichni sem rádi chodí. 

 

Aesculap Akademie připravuje v květnu multioborové setkání odborníků zabývajících se chirurgií pánevního dna. Je to téma, které by pro vás bylo z hlediska mezioborové spolupráce zajímavé?

 

JB: Je to velmi zajímavé téma. Nejde totiž jen o chirurgii pánevního dna. Ukazuje se, že ischemie nebo změny s ní související, které postihují pánevní orgány a pánevní dno samotné, mohou být příčinou velmi nepříjemných komplikací týkajících se močových cest, projevujících se buď neschopností močit, anebo inkontinencí moči. Tyto problémy se řeší převážně chirurgicky, ovšem je možné, že věda, která se stále rozvíjí, nám poskytne nové poznatky a léčebné možnosti. 

 

LV: I když se urologii věnuji mnoho let, problematika pánevního dna se objevila až v posledních deseti letech. Teď je z ní intenzivní téma. Ukazuje se, že existuje velmi úzká souvislost mezi problémy ve funkční urologii a chorobami pánevního dna, což podtrhuje kvalitu a aktuálnost tohoto tématu. V této oblasti stále přibývá nových poznatků, a proto je velmi důležité, aby se takové konference konaly v pravidelných intervalech. Musím také zdůraznit výraz „multiobor“, který spočívá v tom, že gynekolog a urolog jsou v tomto směru na sobě závislí. Téma chirurgie pánevního dna vnímám jako látku pro vysoce specializované lékaře. Nikdy se z této oblasti nemůže stát věc, které se bude věnovat každý běžný urolog. Odkaz, který vzešel z této konference, je pro praxi nesmírně důležitý a musíme se snažit o to, aby se dostal až na periferii.

 

Ve kterých oblastech vidíte největší přínos mezioborové spolupráce? Byla by to například gynekologie? Neurologie?

 

JB: Urologie je všeobecně takový obor, který spolupracuje s více medicínskými obory, jako je například onkologie, radiologie, ale i neurologie. Některé urologické problémy či symptomy se dají řešit moderními metodami ‒ zásahem na úrovni nervového zásobení urologického dna.

 

LV: Pokud hovoříme o močových cestách, je to určitě gynekologie. Máme podobné zájmy, diagnózy a společné potíže. Pacientů s neurologickými problémy je stále víc, jelikož naše populace stárne. Proto je nutné spolupracovat a oddělení centralizovat. Všechno totiž spočívá v týmové práci.

 

Kam podle vás směřuje vývoj intermitentní katetrizace?

 

JB: Já si myslím, že v první řadě musíme dokázat přesvědčit urology, geriatry a možná i pediatry o tom, že je to velmi účinná a bezpečná metoda a že lidem hodně pomáhá. Intermitentní katetrizace určitě přežije a bude se ve větší a širší míře používat i nadále.

 

LV: Intermitentní katetrizace prošla obrovským vývojem a dostala se do situace, kde už se velmi těžko dá zjistit něco dalšího. Technologie, výroba cévek a materiálové pokroky zapříčiňují to, že se dnes mohou pacienti cévkovat aseptickou technikou, a i když není jednoznačně dokonalá, snižuje výskyt bakterií urea. Tento trend je potřeba i nadále udržet. Intermitentní katetrizaci by měli kontrolovat specialisté, jelikož vyžaduje unikátní znalosti. Je to fantastická léčebná metoda, ale v případě jejího nesprávného provedení je nebezpečná jako odjištěný granát. Pokud nedodržíme všechna pravidla, může se z kvalitní, úžasné léčebné metody, která se nemusí používat jen u neurogenního měchýře, stát nebezpečná léčebná metoda. Proto je důležité dávat si stále pozor a věnovat dostatek času edukaci pacientů či rodinných příslušníků.

redakce Braunovin