Zdravotníkům chybí na vzdělávání především čas

Příležitosti a úskalí v českém systému vzdělávání zdravotníků. Tak zněl název ankety mezi členy vědeckých rad Aesculap Akademie (AAK) v Česku a na Slovensku. „Každý má trochu jiný pohled na věc. Většina se ale shoduje v jednom – zdravotníkům chybí na vzdělávání především čas,“ říká manažer AAK RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA.

Průzkum realizovali lidé z Aesculap Akademie v průběhu září a října 2022. Formou videoankety se členů vědeckých rad v Česku i na Slovensku dotazovali na tři základní oblasti vzdělávání zdravotníků: největší výzvy a příležitosti, úskalí a překážky a na co především by měla Aesculap Akademie upřít pozornost. „Chtěl bych poděkovat všem členům vědeckých rad za zájem a ochotu, se kterou k průzkumu přistoupili. Jejich odpovědi nám jasně ukazují směr, kterým se má obsah našich kurzů dále ubírat,“ říká Martin Kalina. Natočit se podařilo na dvacet rozhovorů v celkové délce přes dvě hodiny. S videi hodlá akademie nadále pracovat. Příležitostem dominoval nácvik praktických dovedností, jako úskalí byl identifikován už zmiňovaný nedostatek času. „Jsme limitovaná skupina odborníků – pedagogů. Každý z nás má svou práci, své výzkumné projekty, ale také svůj osobní a rodinný život. Skutečně nám chybí především čas, abychom se mladým lidem mohli dostatečně intenzivně věnovat,“ říká i za další kolegy doc. MUDr. Martin Balík, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a předseda České společnosti intenzivní medicíny.

Příležitostí je spousta, jen je využít 

Anketa potvrdila, co se dlouhodobě říká. Hlavní výzvou ve vzdělávání zdravotníků je dostatečné penzum praktického nácviku. Jedná se zejména o simulace a hands-on trénink na modelech nebo na kadáverech. Některým členům vědeckých rad akademie chybí taková praktická příprava lékařů, aby byli připraveni zvládat kritické stavy například v intenzivní péči nebo v porodnictví. „Většina odborníků se shodla na tom, že edukace praktických dovedností je zcela klíčová, a to jak u mediků, tak u mladých zdravotníků. Za velmi důležité považují propojení teoretické a praktické výuky už na vysokých školách. Konkrétně hodně mluvili o práci se zdravotnickými přístroji a nástroji, informačními systémy, práci s informacemi o pacientech a také s medicínskými databázemi. Co se týká formy vzdělávání, vidí příležitosti v zapojení digitálních technologií, jako je virtuální realita, digitální trenažéry či robotická chirurgie,“ popisuje hlavní priority Martin Kalina. Často skloňovaným tématem je také edukace standardů, konkrétně například korektní postupy v implantaci endoprotézy kolenního kloubu nebo třeba standardizace zavádění katétrů při dialýze. Příležitostí je podle akademiků také mezioborová spolupráce například na ose nefrolog–kardiolog–diabetolog nebo týmová kooperace mezi lékaři, sestrami a biomedicínskými inženýry. „Aby medicína mohla skutečně dobře fungovat, musíme klást velký důraz na spolupráci. Mám pocit, že nám to ze vzdělávání trochu vypadává a že je větší důraz kladen na superspecializace a individualitu,“ řekla například členka Vědecké rady AAK v ČR Mgr. Kateřina Drlíková z centra pro stomiky ve Fakultní nemocnici v Motole. 

Překážkou a úskalím je čas a personál 

Mezi bariéry ve vzdělávání patří podle lékařů mimo již zmiňovaného nedostatku času také nedostatek lékařů a sester. Když se vzdělávají, nemohou mít služby ve svých domovských nemocnicích. Jenomže jich je tak málo, že nemají zastoupení a účast na vzdělávacích kurzech je tak pro ně dost často hodně komplikovaná. „Mohu potvrdit, že nelze mladé zdravotníky vysílat na všechny akce, kterých by se zúčastnit chtěli. Nikdo by nám v práci nezůstal,“ říká prof. MUDr. Radek Hart, Ph.D., FRCS, MHA, z Kliniky ortopedie a traumatologie, Kliniky Floridsdorf, Univerzity Vídeň. Úskalí spatřují členové vědeckých rad AAK také v klesající míře nadšení a elánu.

Výzvy a příležitosti

• koncentrace na praktické dovednosti (např. simulace, hands-on trénink nebo kadavery) 
• praktická příprava mediků a lékařů hned po škole (např. práce se zdravotnickými přístroji, s informačními systémy nebo medicínskými databázemi) 
• zapojení virtuální reality, digitálních trenažérů či robotické chirurgie do edukačních programů 
• edukace standardů (např. implantace endoprotéz) 
• mezioborová spolupráce napříč obory a týmová spolupráce v rámci zdravotnického týmu 
• koncentrace na stárnutí populace – edukace problematiky gerontologie napříč obory 

Úskalí a bariéry 

• nedostatek času pedagogů na edukaci kvůli vysoké míře vytížení 
• nedostatek personálu – především lékařů a sester 
• absence nadšení do práce u nové generace lékařů a sester 

Úkoly pro Aesculap Akademii 

• návaznost kurzů na pregraduální vzdělávání 
• týmové a mezioborové vzdělávání 
• využití online prostoru 
• větší míra zapojení do celoevropského systému předávání zkušeností 
• příprava dosud nezpracovaných témat – např. příprava pacienta do transplantačního programu 
• edukace legislativy spojené např. s Medical Device Regulation 

Vědeckou radu Aesculap Akademie čeká změna 

V červnu 2023 končí funkční období všem stávajícím členům vědeckých rad v Česku i na Slovensku a akademii čeká jmenování nových členů. Na další dva roky chce AAK zejména zefektivnit jejich činnost a maximálně se všemi členy spolupracovat. „Proto jsme se rozhodli zredukovat počet členů vědecké rady v Česku zhruba na deset, na Slovensku na osm. Nyní máme v Česku 19 členů a na Slovensku 12. Nově jsme také definovali kritéria výběru. Chceme do naší práce zapojit odborníky, kteří k nám budou ještě blíže a budou aktivně participovat na našem úsilí ve vzdělávání zdravotníků. Samozřejmě zůstaneme otevření nejen lékařům, ale také zdravotním sestrám, biomedicínským inženýrům i farmaceutům. Mezi kritéria výběru budou patřit nejen odbornost v daném oboru, ale také pedagogické (lektorské) kompetence nebo motivace spolupracovat a rozvíjet témata,“ uzavírá Martin Kalina.