Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

19. Červenec 2018

Současná chirurgie bolí pacienty výrazně méně než dřív

Foto: Ester Horovičová

Dr. med. Rolanda Scherera lze bez uzardění označit za skutečného průkopníka proktologie v Německu. A prakticky to samé o něm můžeme říci i v celoevropském měřítku. Přes dvě desítky let se zabývá všemi nemocemi střev, konečníku a pánevního dna, je autorem desítek odborných publikací a nesporným inovátorem v chirurgii análních a rektovaginálních fistulí a prolapsů konečníku. O to cennější je jeho účast na druhém multioborovém setkání odborníků na oblast pánevního dna ve východočeské Dříteči, kde ho účastníci mohli při živém přenosu z operačního sálu pozorovat, jak operuje rektokélu a anální prolaps.

Dr. med. Roland Scherer

Stuttgartský rodák Dr. med. Roland Scherer studoval medicínu v letech 1985-1992 na univerzitách v Erlangen, Freiburgu a v Berlíně. V roce 2000 se stal odborným chirurgem a o dva roky později také specialistou na viscerální chirurgii. Brzy se etabloval jako evropský odborník na koloproktologii (EBSQ). Od roku 2006 je vedoucím lékařem Centra pro kolorektální chirurgii a chirurgii pánevního dna v nemocnice Waldfriede v Berlíně. Je členem řady mezinárodních organizací a také je známý jako zakladatel a lékařský ředitel centra Desert Flower Centre Waldfriede - holistického zdravotnického centra proti mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM).

Pane doktore, chtěl jste se stát vždycky lékařem, nebo jste měl i nějakou jinou alternativu?

Ne, neměl. Chtěl jsem se stát lékařem už jako relativně mladý. Tak ve čtrnácti patnácti letech. Vždycky jsem se zajímal o spojení něčeho řemeslného s možností lidem pomáhat.
 

Jste tedy z lékařské rodiny?

Ne, kdepak. V naší rodině jsem první lékař za posledních tři sta let.
 

A jak to bylo s Vaší specializací na chirurgii pánevního dna?

V principu to byla spíše náhoda. Když jsem dokončil studium, tak bylo velmi těžké najít práci. V Berlíně jsem se tehdy dostal na kliniku zaměřenou na problematiku pánevního dna a bylo to. Nedá se ale říct, že by to byl nějaký můj sen z mládí.
 

Od kdy v tomto oboru operujete?

Chirurgii už dělám pětadvacet let. A z toho dvacet let v tomto oboru operuji.
 

Co se za ono čtvrtstoletí ve vašem oboru změnilo?

Před dvaceti lety byly třeba všechny hemoroidy zkrátka vyříznuty. A pak přišla na řadu staplerová metoda, kterou teď B. Braun nabízí, a hodně se toho změnilo.
 

Jak na začátky se staplery vzpomínáte?

V roce 1998 jsem byl v Německu jeden z prvních, kteří staplerem operovali. Tento nástroj prošel za dvacet let rychlým vývojem. Princip zůstává stejný, ale ty dnešní jsou technicky mnohem dokonalejší.

 

A chirurgie jako taková?

Za nejvýznamnější změnu posledních dvaceti let považuji skutečnost, že se chirurgie stala celkově minimálně invazivní. Třeba břicho se teď operuje jen malými řezy. Dříve platilo, že čím delší je řez, tím lepší je chirurg.
 

Jaké hlavní výhody v tom vidíte?

Jednak to lépe vypadá a pak to také podstatně méně bolí. Člověku se zvýší kvalita života. 

 

Jsou tyto nové operativní postupy také snazší pro lékaře?

Ne bezpodmínečně. Nové operační techniky je nutné si dobře osvojit. Lékař se vlastně musí učit pořád. A je velmi důležité, že je k dispozici celá řada vzdělávacích forem. Podívejte se na společnost B. Braun – ta má dnes svoji akademii.

 

Jen pro zajímavost: kolik pacientů jste už odoperoval staplerem vy sám?

Jenom u hemoroidů to mohlo být tak kolem tří tisíc a u prvotních tréninkových operací asi dalších sedm set. Stapler je pro naši chirurgii univerzální nástroj, který používám i na všechny formy výhřezů konečníku, rektokély a další různá onemocnění pánevního dna. B. Braun je v této problematice staplerových operací velmi angažovaný.  

 

Co další nové operační postupy?

Dnes se už poměrně dostupně operuje ve 3D. Operování trojrozměrnou technikou je mnohem přesnější. A samozřejmě i ten výsledek je pak lepší. B. Braun má, co se 3D techniky týče, jeden z nejlepších systémů. Je světově na špici i v dalších speciálních nástrojích a zařízeních, jako jsou například speciální kamery.

 

Co je v populaci častější? Hemoroidy, nebo rektokély?

Určitě hemoroidy. S tím má potíže padesát procent obyvatelstva. Ale operováno je jich podstatně méně. V Německu se například ročně operuje asi 60 tisíc lidí s hemoroidy a na rektokély a prolapsy přibližně 2 tisíce pacientů.

 

Souvisí četnost výskytu hemoroidů se životním stylem?

Ano. Souvisí to se způsobem života, se stravou, s menším množstvím pohybu a také s věkem. Lidé se dožívají vyššího věku a to sebou nese přináší i řadu zdravotních potíží, které musíme řešit. Co se týče výživy, jednou z hlavních příčin je, že jíme potravu chudou na balastní látky (vláknina). To pak souvisí i se zácpou.

 

Co rakovina střev?

V Německu je to druhé nejčastější onemocnění hned po rakovině prostaty. Ročně se objeví asi 70 tisíc nových onemocnění a přibližně 40 tisíc lidí na ně ročně zemře. Včasná diagnostika umí mnoha úmrtím zabránit.

 

Kdy lidé začínají problémy s hemoroidy řešit?

Pacienti k nám přicházejí teprve tehdy, když jim hemeroidy po stolici vystoupí ven a zaznamenají krvácení. Tedy když jim hemoroidy způsobí potíže. To pak jde k lékaři každý. Do té doby to většinou řeší krémem, což je ale v pořádku, protože spousta přípravků docela dobře zafunguje.

 

Existuje obecné doporučení, kdy se vydat k lékaři?

Obecně lze říct, že krvácení z konečníku nikdy není normální. V nejhorším případě ho může způsobovat i rakovina, takže jít k lékaři dává smysl, už kvůli diagnóze.

 

Možná se lidé taky trochu stydí…

Ano, stydí se. A proto většinou dorazí k doktorovi relativně pozdě. A určitě je rozdíl mezi lidmi z velkého města a lidmi z malé obce, kteří se stydí víc. Teď už jsou aspoň lékaři - specialisté, kterých dřív moc nebývalo. A také osvěta se rychle vyvíjí.

 

Dá se říci, že hemoroidy trpí určití typičtí pacienti?

Ze dvou třetin jsou to muži a z jedné třetiny ženy. Proč to tak je, není přesně jasné. Asi hraje roli nadváha, pak zřejmě anatomie, méně pohybu… Většinou jsou starší, nad čtyřicet let. Takže vlastně muž s nadváhou starší čtyřiceti let.

 

Dnes jste v České republice operoval poprvé?

Ano. Podle prvních dojmů bych řekl, že je to v principu podobné. Když jsem byl dnes v Pardubicích v nemocnici, viděl jsem, že řadu těch problémů, jako třeba nedostatek sester a lékařů, řešíme v Německu také. Je tam opravdu hodně paralel.

 

Co považujete za svůj největší profesní úspěch?

No to, že tady dnes můžu sedět. (Úsměv). Ale vážně... Vážím si toho, že jsem vystavěl specializované nemocniční oddělení, které je již mezinárodně známé, kam zveme specialisty z různých zemí, aby zde přednášeli. To považuji za celkem velký profesní úspěch.

 

Co rád děláte, když zrovna neoperujete?

Tak normálně. Mám ženu, dospělého syna, vnouče. Když zrovna nepracuji, rád se dívám na fotbal. Sport mě hodně baví, ale věnuji se tomu spíš pasivně. Také rád cestuji.

 

Máte nějakou oblíbenou zemi?

Na soukromé cestování je to USA.

 

A profesní plány do budoucna?

To souvisí s tématem tohoto kongresu. Všechna zde probíraná onemocnění, tedy nemoci střev a problematika pánevního dna, jsou v medicíně absolutně jednoznačným tématem budoucnosti. A to jednak proto, že se lidé dožívají vyššího věku, a tím pádem je i čím dál více pacientů, a pak samozřejmě proto, že je těmto onemocněním věnováno více pozornosti. Souvisí s tím i kontinence pánevního dna, výhřezy rekta nebo rektokéla. To jsou onemocnění, kterých bude v budoucnosti výrazně přibývat. A není to jen otázka Německa nebo České republiky. Je to celosvětový problém. Proto je skvělé, že této problematice věnuje B. Braun takovou pozornost.

redakce Braunovin

Čtěte také

V březnu 1993 začínala česká pobočka B. Braun své působení v bývalém bytě přebudovaném na kancelář v pražských Holešovicích. Dnes, po 25 letech, je s více než 800 zaměstnanci a obratem 3,4 mld. Kč silnou a stabilní skupinou na českém i slovenském trhu. O cestě k úspěchu i o výhledech do budoucna jsme si povídali s Petrem Macounem, jednatelem společností B. Braun Medical a B. Braun Avitum v České a Slovenské republice.

16.07.2018
Lidé a společnost

Rozhovor s doktorem Jaroslavem Pilným o chirurgii ruky, sportovcích, olympijských hrách a cestách do lesa.

22.05.2018
Chirurgické obory

S předsedou České nefrologické společnosti Vladimírem Tesařem o vývoji nefrologie, prevenci a jeho lékařských i nelékařských snech

07.03.2018
Nefrologie