Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

5. Srpen 2016

Redsense vidí rudě

Denně je celosvětově dislokováno na 2 100 dialyzačních jehel, týdně v důsledku dislokace venózní jehly umírá 21 pacient. Všechny moderní hemodialyzační monitory jsou v dnešní době vybaveny detekcí úniku krve na žilní straně mimotělního oběhu. Metoda detekce je ale omezena pouze na měření tlaku. Je-li pokles žilního tlaku při úniku krve omezen, je pak často příliš malý k aktivaci bezpečnostního systému dialyzačního monitoru. V takových případech výrazně narůstá riziko rychlého vykrvácení. Jedním z možných řešení je použití systému Redsense.

Zařízení Redsense je poplašný systém pro monitorování cévního přístupu v průběhu dialýzy.

Po přiložení optického snímače na cévní přístup snímač zachytí jakoukoli unikající krev, která s ním přijde do styku. Snímač monitoruje žilní přístup a prostřednictvím světelného indikátoru a zvukového alarmu signalizuje možný únik krve. Stává se tak jediným bezpečnostním systémem na trhu, který dokáže detekovat skutečný (a to i velmi malý) únik krve z venózní jehly, nikoliv pouze reagovat na pokles tlaku v mimotělním oběhu.

 

Jak Redsense funguje?

Jednotka alarmu vysílá světlo ke špičce senzoru a zpět prostřednictvím optického vlákna. Náplast s čidlem je umístěna těsně nad otvorem vpichu, ve kterém se vrací očištěná krev z dialyzačního přístroje zpět do pacientova těla. Optickým vláknem prostupuje volně světlo. Pokud se dostane krev do kontaktu s optickým vláknem, prostup světla se sníží. Jednotka alarmu měří úroveň světla, které se do ní vrací. Pokud jednotka zaznamená náhlý pokles prostupu světla, okamžitě spouští hlasitý alarm.

Zdroj dat: 1 Sandroni, S, Shockerman, T, Hayes-Light, K, Catastrophic Hemorrhage from Venous Needle Dislodgment during Hemodialysis, Journal of the  American Society of Nephrology, volume 9, November 2008, Abstract issue.
Jan Matuška, DiS.
divize B. Braun Avitum

Čtěte také

Každý týden stráví na dialyzačním křesle 15 hodin. Tedy zhruba stejně jako pacienti, kteří docházejí na dialýzu na dialyzační středisko. Ale Věra Fialová je doma. Je totiž první pacientkou bez ledviny, která se dialyzuje sama.

08.09.2016
Aktuality z B. Braun

Kvalitu života na dialýze zkoumala na třech dialyzačních střediscích pomocí dotazníku MUDr. Hana Novotná, primářka Dialyzačního střediska B. Braun Avitum Nusle. U pacientů sledovala věk a celkovou dobu strávenou na dialýze. Dotazovala se jich, co je na dialýze a při dodržování speciálního režimu nejvíce obtěžuje. A také zda se chtějí podílet na rozhodování o tom, jak bude jejich život s dialýzou nadále probíhat, jestli by si přáli při výrazném zhoršení zdravotního stavu dialýzu ukončit a chtějí-li na toto téma s lékařem komunikovat. Pacienti docházejí na dialyzační středisko třikrát týdně na 4–5 hodin. Jedna z otázek tedy byla, zda by pacient preferoval omezení počtu dialýz za cenu eventuálního zkrácení života, například o půl roku.  

 

12.11.2018
Dialyzační technika

Dialyzační středisko Bulovka vzniklo v roce 1993 jako první nestátní hemodialyzační zařízení v Praze na Jižním Městě a od roku 1997 odborně rozšířilo na 12 let Nemocnici Na Bulovce.

09.11.2018
Dialyzační technika