Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

15. Únor 2018

Poranění ostrými předměty je důležitým tématem našeho zdravotnictví

Pracovní skupina Bezpečnost personálu, která funguje při Aesculap Akademii a pod záštitou profesní organizace ČAS (Česká asociace sester), se rozhodla zmapovat některé otázky související s ochranou zdraví a zajištěním bezpečnosti zdravotníků při vykonávání jejich náročné profese. Studie se dále zaměřila na přehled rizik poranění ostrými předměty, a to nejen u profesionálních zdravotníků, ale i v systému pregraduálního vzdělávání, tedy u studentů zdravotnických škol. 

Téměř třetina zaměstnanců (30,2 %) a víc než pětina studentů (21,1 %) se za posledních dvanáct měsíců zúčastnila školení, semináře nebo konference věnované zkoumané problematice. Nejčastěji podobné akce navštěvují pracovníci ambulantních provozů. Při dotazování na znalosti postupu při poranění ostrými předměty ve zdravotnictví 99,6 % zaměstnanců nemocnic uvedlo, že zná správný postup, mezi studenty dosáhl podíl kladných odpovědí 96 %. Při detailnější analýze postupu 90 % zaměstnanců správně popsalo, že při poranění ostrým předmětem je třeba nechat ránu krátkodobě krvácet. Podobnou odpověď volilo také 65,8 % studentů. Naproti tomu je zarážející, že poměrně vysoké procento z obou dotazovaných skupin uvedlo chybný postup (zastavení krvácení), ačkoli naprostá většina respondentů je přesvědčena, že zná správný postup. Pro zastavení krvácení se vyslovilo 10 % zaměstnanců nemocnic a 34,2 % studentů.

Mezi hlavní cíle studie patřilo zjistit, jaké osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) a zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky jsou dostupné na testovaných pracovištích, v jaké míře je prováděna teoretická výuka s tématem ochrany zdraví a na jaké úrovni je minimalizace rizik při práci u studentů nelékařských zdravotnických oborů.

Studie probíhala od června do listopadu 2016 formou distribuce a sběru dat pomocí vlastního dotazníku. Dotazník byl distribuován do sedmi zdravotnických zařízení (ve třech případech se jednalo o krajské nemocnice, ve čtyřech případech o fakultní nemocnice) a šesti vzdělávacích zařízení (tři vysoké školy, jedna vyšší odborná škola a dvě střední zdravotnické školy s VOŠ). Celkem bylo rozdáno 3 510 dotazníků, vrátilo se 2 286 použitelných ke statistickému zpracování. Návratnost tedy činila 65,1 %, z toho se jednalo o 1 744 pracovníků nemocnic a 544 studentů.

Dotazník obsahoval tři kategorie otázek: A – pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických škol; B - doplňkové otázky pouze pro studenty zdravotnických škol; C – test pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických škol.  

           

Podle výsledků mezi hlavní rizikové faktory patří stres, nedostatek času, ale také nespolupracující pacienti

 

Manipulaci s ostrými předměty ve zdravotnictví označilo za rizikovou činnost 97,2 % zaměstnanců nemocnic (ZN) a 95 % studentů (S). Jako nejvíce rizikové chování při manipulaci s ostrými předměty bylo shodně zaměstnanci nemocnic i studenty označeno vracení krytů na jehly a nevhodná likvidace ostrých zdravotnických nástrojů jako kontaminovaného odpadu. Významným aspektem, který respondenti označili jako příčinu poranění ostrými předměty, byl stres, nedostatek času, nedodržování standardů či nespolupracující pacienti.

Na otázku, jaké prostředky k prevenci poranění ostrými předměty respondenti na pracovišti konkrétně používají, odpověděly obě skupiny shodně, že nejčastěji ochranné rukavice (96 %). Rozdíly se pak objevily u dalších využívaných pomůcek, respondenti zmínili například ochranný plášť (ZN 17,7 %, S 8,9 %), ochranné brýle (ZN 14,7 %, S 6,1 %) a ústenku (ZN 11,2 %, S 4,8).

Při dotazování na zdravotnické prostředky s bezpečnostní funkcí 90 % zaměstnanců nemocnic uvedlo, že tyto prostředky zná. Testovaná skupina studentů totéž potvrdila v 71,5 %. Při dotazování, o jaké konkrétní prostředky se jedná, jak zaměstnanci, tak studenti nejčastěji uvedli box na ostré předměty (v obou skupinách přes 80 %) a bezpečnostní zámky na kanylách (ZN 46,9 %, S 27,6 %). Zaměstnanci navíc v 6 % zmínili také tupou jehlu na ředění. Studenti na rozdíl od zaměstnanců nemocnic častěji jmenovali pomůcky na jedno použití a odkládací misku (ZN jen 2,8 %, S 5,7 %).  

 

Při vyhledávání informací k tématu jednoznačně vede internet a intranet

 

V otázce, zda ovlivňuje délka praxe četnost poranění ostrým předmětem, zaznamenali studenti ve 30,8 %, že ano. U zaměstnanců nemocnic to bylo o něco méně (24,4 %). Negativně na tuto otázku odpovědělo 67,4 % zaměstnanců a 60,2 % studentů.

Pravděpodobnost, že respondent ví, kde vyhledat informace o možnostech prevence poranění ostrými předměty, se statisticky zvyšovala (p > 0,001) s věkem a délkou praxe (68,3 % u praxe kratší než 5 let, 80,9 % u praxe delší než 21 let). Zaměstnanci nemocnic nejčastěji uváděli jako zdroj informací intranet a internet (obojí shodně 40 %), studenti pak internet a standardy nemocnic nebo interní směrnice (rovněž 40 %). 7 % zaměstnanců zmínilo také směrnici pro prevenci poranění ostrými předměty (2010/32 EU), studenti v 16,4 % hygienický řád/BOZP a v 9,3 % odbornou literaturu. Stránky pracovní skupiny Bezpečnost personálu (www.bezpecnostpersonalu.cz) používá jako zdroj informací 6,3 % zaměstnanců nemocnic a 4,9 % studentů.

Při kontaminaci kůže biologickým materiálem většina respondentů odpověděla, že je třeba zasažené místo důkladně omýt vodou (ZN 91 %, S 90 %). Odpověď, že k omytí zasaženého místa nikdy nepoužíváme vodu, volilo 9 % zaměstnanců nemocnic a 10 % studentů.

Ve volné otázce, kde měli respondenti vyjmenovat české právní předpisy, které se týkají prevence poranění ostrými předměty ve zdravotnictví, 29,2 % respondentů (shodně obě dotazované skupiny) uvedlo, že se jedná o Směrnici 2010/32 EU, a 10,1 % respondentů zmínilo Vyhlášku č. 306/2012 Sb., o podmínkách vzniku a šíření nákaz.

 

Studie přinesla především vhled do zkušeností a úrovně informovanosti zaměstnanců nemocnic i studentů

 

Získaný vhled do zkušeností a informovanosti zaměstnanců nemocnic v oblasti ochranných a bezpečnostních prostředků přináší větší orientaci v situacích připravenosti na rizika spojená s poraněním o ostrý předmět ve zdravotnických zařízeních. Pracovní skupina Bezpečnost personálu se tomuto tématu věnuje již několik let a v současné době se zaměřuje na mapování problematiky poranění ostrými předměty nejen u profesionálních zdravotníků, ale nově také u studentů v pregraduálních vzdělávacích programech. 

Výsledky jednoznačně ukazují, že zaměstnanci nemocnice logicky vykazují statisticky vyšší znalosti a vědomosti ve zkoumané problematice, nicméně i skupina studentů několikrát prokázala velmi uspokojivou úroveň znalostí.

Za pozitivními výsledky stojí nejen absolvování školení zaměřených na dané téma, ale také organizace odborných konferencí. Jednou z ukázek příkladné praxe je spolupráce Aesculap Akademie a Vysoké školy zdravotnické, o. p. s. Ty v uplynulých 3letech již třikrát společně uspořádaly odbornou konferenci na téma prevence rizik, která mohou během provozu náročné ošetřovatelské profese nastat. Uvedený příklad sdílení zkušeností profesionálních odborníků se studenty připravujícími se na své povolání bude ještě předmětem dalšího zkoumání vedeného pracovní skupinou, protože takto úspěšné modely vzdělávání je nutné a vhodné předávat dál.

 

*Zvláštní poděkování institucím zapojeným do studie:

Krajská zdravotní, a. s. ‒ Nemocnice Chomutov, o. z. / Krajská zdravotní, a. s. ‒ Nemocnice Teplice, o. z. / Krajská zdravotní, a. s. ‒ Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. z. / Institut Klinické a Experimentální medicíny / Fakultní nemocnice Brno / Všeobecná fakultní nemocnice v Praze / Fakultní nemocnice Ostrava / Ostravská univerzita / 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy / Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická Ústí nad Labem / Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Ostrava / Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. / Vyšší odborná škola zdravotnická Suverénního řádu maltézských rytířů.

redakce Braunovin

Čtěte také

Počátkem letošního dubna byly do nemocnice Jindřichův Hradec dodány a nainstalovány čtyři plně vybavené inteligentní systémové operační stoly, včetně osmi kusů navážecích vozíků, a ještě tentýž měsíc je lékaři začali naplno využívat v provozu. Jedná se o vůbec  první instalaci těchto výjimečných operačních stolů v rámci České i Slovenské republiky, a proto jsme požádali o pár slov primáře Centrálních operačních sálů a Centrální sterilizace pana MUDr. Michala Cihlu, aby se s námi podělil o své první dojmy a postřehy z provozu při operacích na operačních stolech STERIS GMAX.

10.05.2018
Intenzivní péče

Léčebnou výměnnou plazmaferézu je možno zařadit do skupiny extrakorporálních eliminačních metod využívajících rozdílnou specifickou hmotnost jednotlivých krevních složek, a tím jejich oddělení.

03.05.2018
Intenzivní péče

Jednodušší ovládání a více času na pacienty.

19.03.2018
Infuzní terapie