Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

15. Listopad 2018

Alchymistka ze Žluťáku, která léčí pomocí toxinů

Je to již 83 let, kdy do brněnského Masarykova onkologického ústavu (MOU) na Žlutém kopci vešel první pacient s rakovinou. Dnes se z tzv. Žluťáku stal nejprestižnější ústav pro onkologicky nemocné pacienty. Léčí se zde nejzhoubnější nádory a v nemocniční lékárně se za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek míchají různé směsi cytostatik pacientům na míru. O světě nemocniční lékárny, míchání a přípravě cytostatik i o jejich aplikaci přímo u lůžka pacienta a také o tom, jak se před cytostatiky chránit, jsme se bavili s PharmDr. Šárkou Kozákovou. Tato žena hledá řešení, jak před nežádoucími účinky cytostatik chránit pacienty, své kolegy i široké okolí.

PharmDr. Šárka Kozáková, MBA  (rozená Sedláčková)

Zkušená a uznávaná doktorka farmacie vystudovala obor klinická farmacie na Farmaceutické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, s atestací I. a II. stupně lékárenství. Po studiích nastoupila jako vedoucí ústavní lékárny ve Fakultní nemocnici Brno a od roku 2008 svoji bohatou praxi rozšířila o pozici náměstkyně pro lékárenskou péči Masarykova onkologického ústavu.
Je členkou mnoha odborných společností a komisí, jako je například Česká lékárenská komora, Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, sekce nemocničních lékárníků, Multicentrická etická komise Fakultní nemocnice Brno (předsedkyně od roku 2002), byla členkou akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR, zkušební komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro atestační zkoušky v oboru nemocniční lékárenství, předsedkyní revizní komise České odborné společnosti klinické farmacie.
Absolvovala mnoho kurzů a dalšího vzdělávání, např. kurz Dynamický manager ve zdravotnictví, CCM Graduate School of Business. Pravidelně přednáší a účastní se různých workshopů a kongresů a podílí se na pre- a postgraduální výuce farmaceutů.
 

Paní doktorko, proč jste si zvolila ke studiu zrovna klinickou farmacii?
Ke studiu farmacie jsem se dostala díky paní magistře Marii Vachkové, která je blízkou kamarádkou mé maminky. O svém povolání mluvila vždy s nadšením. Vzhledem k tomu, že jsem nebyla vyhraněný typ, její vyprávění mne oslovilo a podala jsem si přihlášku na farmaceutickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. V té době se tento obor začínal opět otevírat a já jsem měla představu, že budu pracovat v nemocniční lékárně. Byla to tehdy pro mne jednoznačná volba.

Vystudovala jste obor klinická farmacie, ten se dnes silně rozvíjí. Kde vidíte jeho pozici?
Věřím, že obor klinická farmacie se již stal nedílnou součástí zdravotnického systému, v současné době především v nemocnicích. Lékaři již většinou chápou, že role klinického farmaceuta je být jim partnerem, který jim může významně pomoci v péči o pacienta a šetřit tak jejich čas.

Pamatujete si svůj první kontakt s praxí? Jaké to pro vás bylo?
Asi většina z nás si pamatuje na první zaměstnání, zvláště pokud je pro člověka spojeno s jeho kariérou a pracovními úspěchy. V roce 1992 jsem nastoupila do Fakultní nemocnice Brno, tehdy to byl ještě čtyři měsíce Krajský ústav národního zdraví. Velice jsem stála o práci v nemocniční lékárně, takže to pro mě bylo to, kam jsem se chtěla po studiích dostat.

Jako náměstkyně pro lékárenskou péči Masarykova onkologického ústavu máte na starosti vše, co se týká léčiv, zdravotnického materiálu, radiofarmak, labochemikálií apod. Od kdy jste se specializovala na přípravu cytostatik?
Nevím úplně, zda jsem se specializovala, ale ve Fakultní nemocnici Brno, kde jsem dříve působila třináct let na pozici vedoucí nemocniční lékárny, bylo potřeba vybudovat pracoviště pro centrální přípravu cytotoxických léčiv. Na tomto projektu jsem velice úzce spolupracovala s panem primářem Kissem a jeho oddělením a troufám si říci, že právě díky této vzájemné kooperaci se podařilo vybudovat ve Fakultní nemocnici Brno kvalitní pracoviště přípravy cytostatik. Další, neméně významnou, byla spolupráce s Klinikou dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Je to detašované pracoviště Fakultní nemocnice Brno, takže byla potřeba kvalitní organizace, aby byl celý projekt úspěšný a především usnadňoval život aplikujícím sestřičkám. V roce 2008 jsem z Fakultní nemocnice Brno odešla do Masarykova onkologického ústavu a měla jsem velké štěstí, neboť jsem mohla zásadně ovlivnit grant Výzkum přínosu zavedení radiofrekvenční identifikace (RFID) do procesu přípravy a aplikace léčiv a RFID jako základní prvek v systému podpory přípravy léčiv. Tento projekt byl realizován u nás v ústavu za podpory Ministerstva mládeže, školství a tělovýchovy v rámci Národního programu výzkumu II. (NPVII č. 2C06024) v letech 2006−2009 a stále pokračuje.

Co vše si čtenáři mohou pod pojmem cytostatická léčiva představit?
Cytotoxická léčiva (CL) používaná k léčbě onkologických onemocnění jsou látky potenciálně nebezpečné pro zdravotnický personál. Je proto nutné zajistit evidenci expozice a maximální ochranu zdravotnického personálu, od lékařů, zdravotních sester, farmaceutů až po farmaceutické asistenty a mnoho dalších, kteří přicházejí s léčivy do styku. Cytostatická léčiva jsou látky s nízkým terapeutickým indexem (léčiva s malým rozdílem mezi terapeutickou a toxickou dávkou). Z toho vyplývá nutnost zajistit, aby léčivo bylo pro pacienta bezpečné. Jednou z cest, jak to realizovat, je zajistit maximální kontrolu a zamezit vzniku chyb při přípravě a podání léku.

Jak probíhá samotná aplikace cytostatik na stacionáři nebo u lůžka pacienta?
Zdravotní sestra provádí kontrolu před aplikací na odděleních podle papírového protokolu, ve stacionáři pak pomocí přenosných malých počítačů (PDA). U všech kontrol se evidují časy a jména kontrolujících, a to v elektronické podobě.Sestry na stacionáři i na odděleních jsou vybaveny přenosnými malými počítači, jejichž součástí je i čtečka. Sestry postupně identifikují sebe, pacienta a pak připravenou medikaci. Do PDA zadávají i některé další údaje, jako krevní tlak pacienta, důvody, proč byla aplikace přerušena, apod. Pokud se objeví jakákoliv neshoda mezi předepsaným a aplikovaným přípravkem, sestra je na to upozorněna ještě před zahájením aplikace, čímž se chybné aplikaci zabrání. Po ukončení aplikace se přenesou informace o aplikaci do nemocničního informačního systému (NIS).

Proběhl projekt CYTO. Mohla byste ho našim čtenářům více přiblížit – jeho cíl, záměr a výsledek?
V plánu projektu bylo zcela poprvé zhodnotit a popsat úroveň kontaminace v České republice, a získat tak unikátní soubor dat. Díky realizaci analytického sledování chemické kontaminace pracovního prostředí (celkem 4 monitorovací kampaně, zapojilo se 20 nemocničních lékáren a 10 chemoterapeutických stacionářů z České republiky) byly získány kvantitativní informace o kontaminaci pracovišť včetně vzájemného srovnání a byl prokázán vliv pravidelného monitoringu na postupné snižování kontaminace pracovního prostředí. V rámci CYTO projektu jsme zkoumali mechanismy expozice, kvantitativní míru expozice a zdravotní důsledky expozice cytostatických léčiv. Získané informace jsme u nás na „Žluťáku“ (MOU) použili pro zlepšení pracovních podmínek a zvýšení bezpečnosti práce s cytostatiky. Od roku 2009 jsme zavedli pravidelný monitoring ÚL, chemoterapeutického stacionáře a oddělení a klinik MOU, ve kterém se pokračuje stále, i když projekt už skončil. Projekt i nadále pokračuje v celorepublikovém měřítku a každoročně se do něj zapojuje okolo 20 nemocnic České republiky.

Jaká riziková místa jste na aplikujících pracovištích odhalili?
Díky CYTO projektu byly zjištěny unikátní poznatky, které zásadním způsobem mění dosavadní představu o míře zatížení jednotlivých úseků začleněných do přípravy a aplikace cytostatických léčiv. Nejvyšší kontaminace pracoviště i profesní expozice byla zjištěna na oddělení s intenzivní aplikací CL (chemoterapeutický stacionář), a to v bezprostřední blízkosti míst určených pro podání cytostatik, jako je aplikační křeslo, infuzní stojan, podlaha pod ním a na toaletách pro pacienty s chemoterapií. K často kontaminovaným místům patří také pracovní plochy všech nemocničních úseků včetně nemocniční lékárny, které slouží pro manipulaci s přípravky obsahujícími cytostatická léčiva, neboť tyto přípravky jsou často zevně znečištěny cytostatiky v průběhu jejich plnění.

Jak se mohou daná pracoviště chránit?
S využitím poznatků z monitoringu byla za účelem snížení zjištěné kontaminace na pracoviště implementována řada opatření, která byla zacílena na eliminaci otevřené manipulace s cytostatiky, na hygieničtější používání záchodků onkologickými pacienty a na optimalizaci postupů sanitace. Následující monitoring kontaminace sledovaných pracovišť ukázal, že tato opatření efektivně omezují znečištění pracovního prostředí v místech aplikace cytostatických léčiv.

Můžete nám říct, kam se ještě může příprava a aplikace cytostatických léčiv posunout v dalších letech? Jaké jsou již známé možnosti a jaký posun byste si přála?
U přípravy se domnívám, že využíváme veškeré možnosti pro ochranu připravujících pracovníků. V rámci aplikací bych velice ráda viděla pravidelný monitoring pracovního prostředí, edukaci aplikujícího personálu a plošné používání uzavřených systémů při aplikaci cytostatických léčiv. 

redakce Braunovin
Mgr. Magda Volná
redakce Braunovin