Ludwig Georg BraunPraha - Ludwig Georg Braun, prezident Německé obchodní a hospodářské komory a jeden z nejzámožnějších světových podnikatelů, už má v Česku jedenáct center pro dialýzu a chce získat další. V rozhovoru pro MF Dnes vrací také úder kancléřce Angele Merkelové, které se nelíbí přemrštěné platy německých šéfů. „Neměla by se plést do odměňování manažerů,“ uvedl spolumajitel farmaceutické firmy B. Braun Melsungen, kterou časopis Forbes řadí mezi padesát největších rodinných firem světa.
Zaměstnáváte přes třicet tisíc lidí. Nikdy jste nechtěl rodinnou firmu prodat a zbavit se odpovědnosti?
Ne. Jsem členem páté generace, která firmu vlastní, šestá generace už ve společnosti pracuje a sedmá výhledově začne. Tak proč bych ji nabízel někomu dalšímu a pak jen seděl na balíku hotovosti? Pro své uspokojení i peníze můžete daleko víc udělat, když firmu dál vedete a rozvíjíte. To je snad inteligentnější než se bavit s finančníky o tom, kam investovat získané peníze.
O uvedení firmy na burzu jste neuvažoval?
Ne. Kapitálový trh v podstatě nemůžete ovlivnit, hýbe se nahoru a dolů, bez ohledu na výkon firmy. Cena akcií moc nevypovídá o skutečné hodnotě společnosti.
Už jste tedy vybral svého nástupce?
Ještě ne, ale brzy to uděláme. Mám pět dětí, bratranec má tři děti, bratr dvě, sestra dvě. Takže máme asi jedenáct možných nástupců. V rodinném byznysu musíte nejprve položit otázku dětem: Dělali byste to rádi? A pak upřímnou otázku sobě: Mají na to? Naše mladá generace včetně některých vnoučat chce pokračovat, takže jsme pro ni už dříve připravili proces, kterým musí projít: školy, zahraniční praxe na nižších pozicích a jazyky. Uvidíme, kdo uspěje nejlépe.
Vy jste přebíral rodinné otěže v roce 1977. Také jste měli tak propracovaný systém?
Ne, ale šlo to hladce. Občas to mezi mladými a starými v rodinných firmách skřípe, ale tomu jsme se vyhnuli. Můj otec i strýc, kteří firmu tehdy řídili, mi bez problémů pomáhali. Nejhorší je, když mají staří pocit, že na to mladí nestačí. Třeba jen proto, že chtějí dělat byznys jinak. Já fakticky řídil obchod firmy už od roku sedmdesát dva, kdy jsem se vrátil z naší továrny v Brazílii.
V Česku pacienti podplácejí doktory, dodavatelské firmy zase šéfy nemocnic. Jak to vypadá v Německu?
Je to otázka etiky a také peněz. Základem průhledného systému je, aby lékaři dostali dostatečně zaplaceno za provedený výkon. K tomu je nutná konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. A zároveň musí být zaručeno, že v případě potřeby pacient skutečně dostane tu nejlepší péči. K tomu zase slouží všeobecné zdravotní pojištění. V Německu to poměrně funguje.
Chci v Česku vyrůst. Ludwig Braun už má v Česku 11 dialyzačních center a chce získat další.Vyřeší konkurence mezi pojišťovnami uplácení v byznyse?
V Německu funguje metoda DRG (v Česku se také připravuje, pozn. red.), která přesně určuje, kolik určitý zdravotnický zákrok stojí. Když třeba šéf nemocnice ví, že dostane za operaci slepého střeva zaplaceno od pojišťovny čtyři sta eur, musí zorganizovat náklady tak, aby byly nižší. Rozhodně tedy nebude nevýhodně kupovat dražší zdravotní materiál nebo přístroje, které nepotřebuje. Ti, kteří jsou levnější a rychlejší, vydělávají.
Pak se však mluví o horší kvalitě péče o pacienty.
Byznys musí být od lékařů oddělený. Doktor léčí podle svého nejlepšího vědomí a nestará se o výběr nejlevnějších prostředků.
Jaké máte v Česku plány? Uvažujete o převzetí nějakých firem?
Ne. Ale chceme se účastnit privatizací v nemocničním segmentu. Dnes máme jedenáct dialyzačních center v Česku, devět na Slovensku a soustředíme se na získání dalších.
Jste také šéfem Německé hospodářské komory. Kancléřka Merkelová se nedávno pustila do boje s přemrštěnými platy manažerů a velkými firemními zisky. Co tomu říkáte?
Neměla by se do toho plést. Platy jsou výsledkem vyjednávání. Když chtějí dát akcionáři manažerovi velké peníze, je to jen na nich. Všichni přece profitujeme ze společností, které dobře vydělávají, a nikdo nemá užitek ze špatně vedených firem. Podívejte se třeba na BMW, které za posledních několik let obrovsky zlepšilo hospodářské výsledky. To se nestalo samo a profitují z toho také zaměstnanci. Nechápu, proč to Merkelová kritizuje. Nikomu nevadí, kolik vydělává třeba Michael Schumacher, který rozhodně nevytváří tolik pracovních míst jako šéfové velkých firem.
Na druhou stranu podíl firemních zisků na HDP stále roste, zatímco podíl platů klesá.
To je jiný příběh. Podíl platů na HDP bude klesat. Kvůli globalizaci máme v podstatě otevřený světový pracovní trh. Tři miliardy lidí na něm shánějí práci a pracovat lze kdekoli. S tím je nutné se naučit žít.
Převzato z MF Dnes, ročník 18, číslo 293
Otištěno se souhlasem redakce a autora Jaroslava Maška,
MF Dnes
Ludwig Georg Braun (64)
Spolumajitel jedné z největších rodinných firem na světě B. Braun Melsungen a prezident Německé obchodní a hospodářské komory. Skupina B. Braun vyrábí především zdravotnický materiál a lékařské přístroje. Založena byla v roce 1839, Ludwig Braun je v páté generaci v čele. Loni dosáhla obratu 3,3 miliardy eur, zaměstnávala přes třicet tisíc pracovníků a působila v padesáti zemích. V Česku podniká pod jménem B. Braun Medical od roku 1993. Příští rok by tržby v České republice a na Slovensku měly překonat dvě miliardy korun. Zisk se pohybuje kolem patnácti procent. Ludwig Braun je ženatý, má pět dětí a je luterán. Šéfem Německé hospodářské komory je od roku 2001, sedí také v dozorčích radách významných firem. Brzy vybere svého nástupce.