Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět

Intenzivní péče:

V protialkoholní záchytné stanici bez rizika bodného poranění jehlou

Klára Dvořáková

25. březen 2010

Bezpečnost personálu

Riziko bodného poranění je pro zdravotníky stále velkým nebezpečím. Samotné píchnutí jehlou se může jevit jako triviální záležitost, jedná-li se však o jehlu použitou u neznámého pacienta, následky mohou být katastrofální. Dovolili jsme si oslovit vrchní sestru paní Bc. Janu Matušinskou z Protialkoholní záchytné stanice - klinického pracoviště Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze 8 - a požádali ji o rozhovor na toto téma.

Rozhovor s Janou Matušinskou, vrchní sestrou pražské Protialkoholní záchytné stanice

Paní Matušinská, můžete prosím našim čtenářům představit vaše oddělení a přiblížit jeho specifika?

Protialkoholní záchytná stanice (dále jen PZS) byla ve Fakultní nemocnici Na Bulovce otevřena 1. února 2004, toho času jako jediná v Praze, a jejím zřizovatelem je Magistrát hl. m. Prahy. PZS nemá smlouvu s žádnou zdravotní pojišťovnou
a hospitalizaci hradí klient sám paušálním poplatkem. Oddělení disponuje sedmnácti lůžky, na které jsou přijímáni klienti v ebrietě (opilosti) od věkové hranice patnácti let.
U přijatých klientů je zajištěna komplexní ošetřovatelská péče po celou dobu jejich hospitalizace. Roční počet hospitalizovaných je přibližně 4 500. Oddělení má také dvě ambulantní složky nasmlouvané s Policií České republiky, kde jsou vyšetřovány osoby (např. řidiči) s pozitivní dechovou zkouškou na alkohol pro další toxikologické vyšetření anebo klienti pro stanovení zdravotní způsobilosti k umístění do cely předběžného zadržení. Těchto osob ošetříme v průměru 7 850 ročně. Ošetřující tým tvoří jedenáct sester, osm sanitářů a dva lékaři. Provoz oddělení je celoroční, čtyřiadvacet hodin denně.

S jakými riziky se váš zdravotnický personál nejčastěji potýká?

Na našem oddělení PZS jsou zdravotničtí pracovníci každodenně vystavováni riziku verbální
a brachiální agrese klientů. Jedná se zejména o osoby s neznámou anamnézou a identitou, jako např. klienty z komunity bezdomovců, narkomanů a cizinců. Celá tato skupina je vysoce riziková pro možný přenos širokého spektra infekčních chorob. Ošetřujícím zdravotníkům tak hrozí vysoké riziko nákazy, včetně rizika bodného poranění při manipulaci s biologickým materiálem, jako jsou odběry krve nebo aplikace periferních žilních katetrů.

Pokud mluvíme o bodných poraněních, vnímáte zavádění periferního žilního katetru jako velké nebezpečí pro ošetřovatelský personál?

Ano, při zavádění periferního žilního katetru je na našem oddělení riziko o to větší, jelikož jsme vždy
v kontaktu s klienty nespolupracujícími, neklidnými a agresivními. Jakákoliv ošetřovatelská činnost je podmíněna velkým stresem z možných nenadálých reakcí klientů, které vedou k poranění zdravotníků při výkonu práce. V současné době jsme však výhradním používáním bezpečnostních kanyl toto riziko snížili na minimum.

Měli jste v minulosti na vašem oddělení případ bodného poranění o použitou jehlu?

Ano, několikrát. Vzpomínám si na kolegyni, která se poranila
o použitou jehlu. Jednalo se o mimořádnou událost spojenou
s bodným poraněním sestry při odběru krve u agresivní klientky
v ebrietě s toxikomanskou anamnézou. Při tomto výkonu
k imobilizaci klientky asistovalo několik zdravotníků a příslušníci Policie České republiky, přesto byla sestra brachiálně napadena při samotném odběru a bezprostředně se poranila o již nekrytou krvavou jehlu. Klientka byla HCV+ (pozitivní na hepatitidu typu C), proto byla sestra po dobu šesti měsíců pod dohledem speciál ní infektologické ambulance, kde jí byly v pravidelných intervalech odebírány vzorky krve k vyloučení nebo potvrzení nákazy. Sestra byla do svého posledního negativního krevního testu na HCV, který naštěstí neprokázal přenos této choroby, ve vysokém emocionálním stresu z hrozící možné nákazy touto závažnou chorobou a vyhledala pomoc psychologa.

To je nepříjemné. Negativní výsledky pro ni byly určitě důležité, ale to čekání a stres si neumím představit...

On je opravdu rozdíl, když se o riziku jen mluví nebo když konkrétního postiženého člověka znáte.

Dají se tato poranění minimalizovat?

Ale ano, v současné době na oddělení PZS používáme pouze bezpečnostní kanyly, a to typu Vasofix® Safety. Tyto kanyly patří mezi první pomůcky, u nichž byly bezpečnostní prvky u ostrých předmětů, používaných v českém zdravotnictví. Na našem oddělení vzbudily pozitivní ohlas.

Jak jste spokojeni s jejich kvalitou?

S kvalitou jsme velmi spokojeni zejména proto, že při manipulaci s periferním žilním katetrem zajišťují vysoký standard pro klienty i bezpečnost pro zdravotníky.

Mohla byste zhodnotit bezpečnostní mechanismus těchto kanyl?

Bezpečnostní kanyla se na první pohled neliší od kanyl ostatních a samotná aplikace periferního žilního katetru s bezpečnostním mechanismem je stejná a zdravotníky nezatěžuje jinou technikou zavádění. Zásadní rozdíl je v ochranném klipu, který se automaticky aktivuje na konci kovového mandrénu po jeho vytažení a 100% tak chrání zdravotníky před bodným poraněním. To je pro nás opravdu velkým přínosem.

Znáte ještě nějaký výrobek společnosti B. Braun s bezpečnostním prvkem?

Ano jistě, je to např. bezpečnostní infuzní set Intrafix® SafeSet, aspirační trn Mini-Spike a jiné.

Ve Fakultní nemocnici Na Bulovce probíhají ve spolupráci s Aesculap Akademií kurzy správného postupu při zavádění a ošetřování periferních žilních kanyl. Jak hodnotíte jejich přínos pro zdravotnický personál?

Přínos je značný pro sestry absolventky i pro sestry profesně starší. Tento kurz objasňuje nové poznatky a postupy při zavádění a ošetřování periferního žilního katetru, jeho správnou volbu i výběr bezpečnostních pomůcek. Sestry si zopakují nejen anatomické a fyziologické poměry krevního řečiště, ale mají i možnost praktického nácviku zavádění periferního žilního katetru na modelu ruky. Také je důležité, že kurz je registrovaný jako vzdělávací akce u České asociace sester a po jeho absolvování získává sestra osvědčení ohodnocené příslušným počtem kreditů.

Jelikož jste se podílela na přípravě tohoto kurzu, ráda bych se zeptala, jak jste byla spokojena
s přístupem Aesculap Akademie?

Z mého pohledu mohu přístup Aesculap Akademie hodnotit pouze kladně. Příprava celého kurzu, podklady a materiály ke kompletaci přednášek pro lektory, pozvánky a výukový materiál, včetně CD sborníku pro účastníky kurzu, svědčí o vysoké profesionalitě pořadatelů. Celá akce je vždy zajištěna velmi příjemným zázemím a občerstvením pro všechny zúčastněné.

Zvyšují podle vašeho názoru výrobky s bezpečnostními prvky kvalitu ošetřovatelské péče i bezpečnost pacienta a zdravotníků?

Zastávám názor, že bezpečnostní prvky na zdravotnických výrobcích zvyšují nejen kvalitu ošetřovatelské péče, ale také komfort a standard z hlediska bezpečnosti pacientů a zdravotníků. Měly by proto být vždy první volbou.

Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník