Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

25. Březen 2010

V protialkoholní záchytné stanici bez rizika bodného poranění jehlou

Riziko bodného poranění je pro zdravotníky stále velkým nebezpečím. Samotné píchnutí jehlou se může jevit jako triviální záležitost, jedná-li se však o jehlu použitou u neznámého pacienta, následky mohou být katastrofální. Dovolili jsme si oslovit vrchní sestru paní Bc. Janu Matušinskou z Protialkoholní záchytné stanice - klinického pracoviště Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice Na Bulovce v Praze 8 - a požádali ji o rozhovor na toto téma.

Rozhovor s Janou Matušinskou, vrchní sestrou pražské Protialkoholní záchytné stanice

Paní Matušinská, můžete prosím našim čtenářům představit vaše oddělení a přiblížit jeho specifika?

Protialkoholní záchytná stanice (dále jen PZS) byla ve Fakultní nemocnici Na Bulovce otevřena 1. února 2004, toho času jako jediná v Praze, a jejím zřizovatelem je Magistrát hl. m. Prahy. PZS nemá smlouvu s žádnou zdravotní pojišťovnou
a hospitalizaci hradí klient sám paušálním poplatkem. Oddělení disponuje sedmnácti lůžky, na které jsou přijímáni klienti v ebrietě (opilosti) od věkové hranice patnácti let.
U přijatých klientů je zajištěna komplexní ošetřovatelská péče po celou dobu jejich hospitalizace. Roční počet hospitalizovaných je přibližně 4 500. Oddělení má také dvě ambulantní složky nasmlouvané s Policií České republiky, kde jsou vyšetřovány osoby (např. řidiči) s pozitivní dechovou zkouškou na alkohol pro další toxikologické vyšetření anebo klienti pro stanovení zdravotní způsobilosti k umístění do cely předběžného zadržení. Těchto osob ošetříme v průměru 7 850 ročně. Ošetřující tým tvoří jedenáct sester, osm sanitářů a dva lékaři. Provoz oddělení je celoroční, čtyřiadvacet hodin denně.

S jakými riziky se váš zdravotnický personál nejčastěji potýká?

Na našem oddělení PZS jsou zdravotničtí pracovníci každodenně vystavováni riziku verbální
a brachiální agrese klientů. Jedná se zejména o osoby s neznámou anamnézou a identitou, jako např. klienty z komunity bezdomovců, narkomanů a cizinců. Celá tato skupina je vysoce riziková pro možný přenos širokého spektra infekčních chorob. Ošetřujícím zdravotníkům tak hrozí vysoké riziko nákazy, včetně rizika bodného poranění při manipulaci s biologickým materiálem, jako jsou odběry krve nebo aplikace periferních žilních katetrů.

Pokud mluvíme o bodných poraněních, vnímáte zavádění periferního žilního katetru jako velké nebezpečí pro ošetřovatelský personál?

Ano, při zavádění periferního žilního katetru je na našem oddělení riziko o to větší, jelikož jsme vždy
v kontaktu s klienty nespolupracujícími, neklidnými a agresivními. Jakákoliv ošetřovatelská činnost je podmíněna velkým stresem z možných nenadálých reakcí klientů, které vedou k poranění zdravotníků při výkonu práce. V současné době jsme však výhradním používáním bezpečnostních kanyl toto riziko snížili na minimum.

Měli jste v minulosti na vašem oddělení případ bodného poranění o použitou jehlu?

Ano, několikrát. Vzpomínám si na kolegyni, která se poranila
o použitou jehlu. Jednalo se o mimořádnou událost spojenou
s bodným poraněním sestry při odběru krve u agresivní klientky
v ebrietě s toxikomanskou anamnézou. Při tomto výkonu
k imobilizaci klientky asistovalo několik zdravotníků a příslušníci Policie České republiky, přesto byla sestra brachiálně napadena při samotném odběru a bezprostředně se poranila o již nekrytou krvavou jehlu. Klientka byla HCV+ (pozitivní na hepatitidu typu C), proto byla sestra po dobu šesti měsíců pod dohledem speciál ní infektologické ambulance, kde jí byly v pravidelných intervalech odebírány vzorky krve k vyloučení nebo potvrzení nákazy. Sestra byla do svého posledního negativního krevního testu na HCV, který naštěstí neprokázal přenos této choroby, ve vysokém emocionálním stresu z hrozící možné nákazy touto závažnou chorobou a vyhledala pomoc psychologa.

To je nepříjemné. Negativní výsledky pro ni byly určitě důležité, ale to čekání a stres si neumím představit...

On je opravdu rozdíl, když se o riziku jen mluví nebo když konkrétního postiženého člověka znáte.

Dají se tato poranění minimalizovat?

Ale ano, v současné době na oddělení PZS používáme pouze bezpečnostní kanyly, a to typu Vasofix® Safety. Tyto kanyly patří mezi první pomůcky, u nichž byly bezpečnostní prvky u ostrých předmětů, používaných v českém zdravotnictví. Na našem oddělení vzbudily pozitivní ohlas.

Jak jste spokojeni s jejich kvalitou?

S kvalitou jsme velmi spokojeni zejména proto, že při manipulaci s periferním žilním katetrem zajišťují vysoký standard pro klienty i bezpečnost pro zdravotníky.

Mohla byste zhodnotit bezpečnostní mechanismus těchto kanyl?

Bezpečnostní kanyla se na první pohled neliší od kanyl ostatních a samotná aplikace periferního žilního katetru s bezpečnostním mechanismem je stejná a zdravotníky nezatěžuje jinou technikou zavádění. Zásadní rozdíl je v ochranném klipu, který se automaticky aktivuje na konci kovového mandrénu po jeho vytažení a 100% tak chrání zdravotníky před bodným poraněním. To je pro nás opravdu velkým přínosem.

Znáte ještě nějaký výrobek společnosti B. Braun s bezpečnostním prvkem?

Ano jistě, je to např. bezpečnostní infuzní set Intrafix® SafeSet, aspirační trn Mini-Spike a jiné.

Ve Fakultní nemocnici Na Bulovce probíhají ve spolupráci s Aesculap Akademií kurzy správného postupu při zavádění a ošetřování periferních žilních kanyl. Jak hodnotíte jejich přínos pro zdravotnický personál?

Přínos je značný pro sestry absolventky i pro sestry profesně starší. Tento kurz objasňuje nové poznatky a postupy při zavádění a ošetřování periferního žilního katetru, jeho správnou volbu i výběr bezpečnostních pomůcek. Sestry si zopakují nejen anatomické a fyziologické poměry krevního řečiště, ale mají i možnost praktického nácviku zavádění periferního žilního katetru na modelu ruky. Také je důležité, že kurz je registrovaný jako vzdělávací akce u České asociace sester a po jeho absolvování získává sestra osvědčení ohodnocené příslušným počtem kreditů.

Jelikož jste se podílela na přípravě tohoto kurzu, ráda bych se zeptala, jak jste byla spokojena
s přístupem Aesculap Akademie?

Z mého pohledu mohu přístup Aesculap Akademie hodnotit pouze kladně. Příprava celého kurzu, podklady a materiály ke kompletaci přednášek pro lektory, pozvánky a výukový materiál, včetně CD sborníku pro účastníky kurzu, svědčí o vysoké profesionalitě pořadatelů. Celá akce je vždy zajištěna velmi příjemným zázemím a občerstvením pro všechny zúčastněné.

Zvyšují podle vašeho názoru výrobky s bezpečnostními prvky kvalitu ošetřovatelské péče i bezpečnost pacienta a zdravotníků?

Zastávám názor, že bezpečnostní prvky na zdravotnických výrobcích zvyšují nejen kvalitu ošetřovatelské péče, ale také komfort a standard z hlediska bezpečnosti pacientů a zdravotníků. Měly by proto být vždy první volbou.

Klára Dvořáková

Čtěte také

Spouštíme stránky, které pomáhají zvýšit bezpečí pacientů i zdravotníků

10.01.2017
Infuzní terapie

Deväťdesiat percent zdravotníkov v Česku sa stalo terčom útoku od pacientov alebo ich sprievodu. S vyhrážkami a nadávkami sa stretlo 78 % zdravotníkov, fyzické násilie zaznamenalo 23 % opýtaných.

28.12.2016
Aesculap Akademie

Historicky první simulační kurz Aesculap Akademie zaměřený na problematiku násilí ve zdravotnictví proběhl 4. listopadu v pražském Pavilonu B. Braun Dialog. Pomocí zkušeného herce - figuranta si účastníci kurzu mohli vyzkoušet, jak zvládnout různě komplikované situace.

11.11.2015
Aesculap Akademie