Jeho návštěvu v České republice zorganizovala divize Aesculap společnosti B. Braun Medical. Profesor Krylov se v průběhu ní seznámil mimo jiné s organizační strukturou nemocnice, kvalitou, bezpečností
a organizací cerebrovaskulární péče v NNH. Jeho návštěva byla pro nemocnici především věcí prestiže, a to navíc krátce poté, co se Nemocnice Na Homolce umístila v žebříčku nemocnic, organizovaném sdružením HCI, na prvním místě.
Vladimír Viktorovič Krylov je doktor lékařských věd, profesor a organizátor v Ruské federaci prvních mistrovských tříd pro základní problémy neodkladné neurochirurgie. Je rovněž autorem více než
490 vědeckých publikací, monografií, příruček a učebnic. Pod jeho vedením bylo obhájeno
27 kandidátských a tři doktorské disertace.
Krylov je laureátem řady významných ruských i mezinárodních ocenění a členem několika významných sdružení a expertních rad s nadnárodním přesahem. Je například vedoucím oddělení naléhavé chirurgie Vědecko-výzkumného ústavu záchranné služby N. V. Sklifosovského, profesorem katedry nervových onemocnění Moskevské lékařské akademie I. M. Sečenova, členem Ruské, Evropské
a Světové asociace neurochirurgů, hlavním neurochirurgem Výboru pro ochranu zdraví města Moskvy, nebo zástupcem šéfredaktora časopisu Neurochirurgie.
K profesi neurochirurga přiměla Vladimíra Krylova složitost tohoto oboru a vysoké nároky na práci operatéra. „Neurochirurgické operace patří do kategorie nejsložitějších, vyžadují hluboké znalosti anatomie a velkou trpělivost při jejich provádění pod mikroskopem. Je velký rozdíl mezi klasickou chirurgií a neurochirurgií. V klasické chirurgii je velký řez, velký orgán a mnoho asistentů, zatímco
v mikroneurochirurgii je jen malá velikost operačního pole, optický přístroj, sada mikrochirurgických nástrojů, a výsledek operace v mnohém závisí na chirurgovi, na jeho umění a třídě,“ říká o své profesi profesor Krylov.
Základním zaměřením vědeckého bádání profesora Krylova je vymýšlení diagnostických metod
a metod léčení v neodkladné neurochirurgii. Za jeho přímé účasti byly vypracovány a zavedeny nové způsoby diagnostiky a léčení silných poruch krevního oběhu v mozku, mozkolebečních úrazů a úrazů páteře, střelných mozkolebečních zranění, vodnatelnosti mozku (hydrocefalu), cévní spazmy, ischémie mozku a dislokačního syndromu.