Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět

Intenzivní péče:

Pracovní rizika zdravotníků - bodná poranění

Mgr. Veronika Zachová

19. březen 2009

Bezpečnost personálu

V pracovním prostředí lůžkových, ambulantních i diagnostických stanic jsou zdravotníci ohroženi specifickým druhem pracovního úrazu - bodným poraněním. Zdravotníci musí pracovat bezpečně a neselhat nejen ve vztahu k pacientovi, ale zejména v ochraně svého zdraví. To je považováno za právo i povinnost.

Pracovní činnosti zdravotníků jsou zatěžující z důvodu vysokých nároků na pozornost, paměť, myšlení a rozhodování v podmínkách směnové práce vykonávané pod časovým tlakem a se zvýšenou odpovědností. Přitom musí zdravotníci pracovat bezpečně a neselhat nejen ve vztahu k pacientovi, ale zejména v ochraně svého zdraví. Zaměstnanec je např. oprávněn odmítnout vykonání práce, o němž má důvodné podezření, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje život nebo zdraví osob. Povinností pracovníků je dodržovat předepsaná bezpečnostní a hygienická opatření, např. nošení ochranných oděvů a pomůcek.

Nejčastější riziko pro pracovníky ve zdravotnictví představuje poranění jehlou. Riziko je vyšší při odhazování jehly než při jejím samotném použití. Opatrnost při manipulaci se špičatými nebo ostrými nástroji a používání rukavic při styku s potenciálně kontaminovanými povrchy jsou základním preventivním opatřením. Ostré nástroje se nepodávají z ruky do ruky, jehla je zajištěna v jehelci, umístění její špičky se nevyhmatává prstem. Možné nehody lze snížit eliminací manipulace s jehlou, např. nenasazovat znovu kryt nebo vyhazovat jehly ihned do kontejnerů na ostré předměty označených žlutou barvou nebo symbolem. Kontejnery se ukládají do odpadu po naplnění v intervalu kratším než jeden týden. Nejuspokojivější zneškodnění odpadu představuje spalovna. Frekvenci poranění jehlou lze rovněž snížit začleněním bezpečnostních zařízení do vnější povrchové úpravy jehly, např. zatažitelná jehla nebo vodič na nasazování krytu. V materiálu vydaném WHO se zmiňují výsledky japonské studie dokazující infekční nebezpečnost krve ve stříkačce až osm dní po odběru. Udává se nakažlivost 0,3 % u kontaminace HIV, 30 % při přítomnosti viru hepatitidy B a 4 % u viru typu C.

Okamžitý postup po zranění ostrým nástrojem zahrnuje sundání rukavic, namočení poraněného místa do dezinfekčního roztoku s jódem, snahu vytlačit krev z rány, resp. nechat spontánně krvácet (k tomuto postupu se odborníci stavějí protichůdně), bezprostřední odběr vzorku krve pacientovi a zraněnému pracovníkovi, písemné nahlášení úrazu zaměstnavateli, eventuálně kontaktování AIDS centra. Diagnostické a dokumentační pořadí se opakuje za tři a čtyři měsíce od události pro vyvrácení nebo potvrzení profesního onemocnění.

Jsou uváděny velmi přísné preventivní postupy minimalizující rizika poranění zdravotníků při výkonu profese. Jedná se o oblékání dvojích rukavic, užití gumové zástěry, brýlí, štítů, uchopování jehly nástrojem a použití instrumentačního stolku, na který sestra pokládá chirurgovi nástroje a na nějž je lékař nucen se při jejich uchopení podívat, a o zabezpečení se ochrannými pomůckami při resuscitaci i za cenu krátké časové ztráty (1 až 2 minuty), zejména v zemích se značným výskytem HIV infekcí. Poraněný zdravotník nedokončuje výkon a nechá se vystřídat. Rovněž lékař nebo sestra s otevřeným zraněním na operační sál nevstupují.

Pro dotazníkové šetření mapující situaci v našich nemocnicích byla vybrána vysoce exponovaná chirurgická pracoviště. Kontaktováno bylo šest pražských nemocnic a jedna mimopražská. Dotazníky byly rozdávány v období od října 2004 do ledna 2005. Dotazníků č. 1 bylo rozdáno celkem 210, jejich návratnost byla 143, tj. 68 %. Dotazník č. 2 s doplňkovými otevřenými otázkami zaměřenými na okolnosti, při kterých došlo ke zranění sester, vyplnilo z celkového počtu 119 sester 47, tj. 40 %.
Na otázku o počtu sester, které utrpěly úraz či onemocněly infekční chorobou v souvislosti s výkonem profese, odpovědělo 138 dotazovaných. Sto jedna, tj. 73 % respondentů utrpělo úraz či onemocnělo. Třicet sedm, tj. 27 %, mimořádné situace neguje. Největší počet poraněných sester má praxi kratší než osm let. Na otázku odpovědělo 101 dotazovaných.

Z hlediska typu poranění se vyskytovalo povrchové poranění kůže způsobené ostrým předmětem u 91 ze 111 respondentů, tj. 82 %. Výrazný je počet osob, které se poranily o jehlu při práci s rukavicemi, jedná se o 53, tj. 48 % respondentů. Při výkonech nevyžadujících ochranné rukavice se zranilo o jehlu 29, tj. 26 % sester.
Z celkového počtu 143 zdravotních sester odpovědělo 120 respondentů. Devatenáct, tj. 16 % respondentů dává pracovní úraz do souvislostí s únavou či přepracováním. Šedesát čtyři, tj. 53 % respondentů uvádí, že pracovalo ve stresujících podmínkách nebo se zranilo v situaci vyžadující neodkladnou reakci. Třicet pět, tj. 29 % sester přiznalo, že příčinou úrazu byla osobní nepozornost. Na zranění 32, tj. 27 % respondentů se podílel nezvladatelný pacient, zdravotníci způsobili kolegům poranění ve 13 případech, tj. v 11 % případů. Čtyři sestry, tj. 3 %, upozorňují na nedostatečnost bezpečnostních opatření a ochranných prostředků.

Zajímaly nás nejen názory sester na bezpečnou manipulaci s použitou jehlou, ale i jak sestry v konkrétní situaci jednají. Na otázku, zda zasunují po aplikaci injekcí či venepunkci jehlu do krytu, odpovědělo: ano, myslím si, že je to bezpečnější 18 (13 %) sester; ne, jehlu odkládám do odpadní nádoby 57 (40 %) sester; ne, odložím jehlu do emitní misky 18 (12 %) sester a 50 (35 %) sester přiznává, že jehlu někdy do krytu vrací. Jehlu do krytu nezasunuje 75 (52 %) respondentů, pokud odpovědi kumulujeme.

Ohledně likvidace ostrého odpadu 109 respondentů ze 143, tj. 76 % sester, má možnost ukládat kontaminované jehly a ostré předměty do pevných obalů určených k tomuto účelu. Dále 8, tj. 5 % z celkového počtu sester používá čisté PET lahve od nápojů. Dvacet, tj. 14 % respondentů odkládá jehly do PET lahví s dezinfekčním prostředkem. Papírové krabice na ostré nástroje používá 16, tj. 11 % sester, 9, tj. 6 % respondentů uvádí, že je odkládá do papírových krabic od pomůcek. Pět, tj. 3 % sester používá jako odpadní nádobu kanystr.

Názory respondentů na bezpečnost používaných obalů se různí. Osmdesát šest, tj. 60 % sester je považuje za bezpečné. Devět, tj. 6 % sester za nebezpečné, jako spíše bezpečné je hodnotí 37, tj. 26 % respondentů, pro 11, tj. 8 % dotázaných jsou spíše nebezpečné.

Respondenti odpovídali i na otázku, zda u nich došlo ke zranění při manipulaci s odpadovými nádobami. Na otázku odpovědělo 31 respondentů. Čtrnáct, tj. 45 % sester přiznalo poranění.
Míru bezpečnosti při léčebné, diagnostické i ošetřovatelské činnosti zdravotní sestry zvyšuje použití zdravotnických pomůcek, které jsou opatřeny bezpečnostními systémy. Jedná se například o jehly k parenterální aplikaci léků s bezpečnostním krytem nebo speciální odběrové jehly a vakuový uzavřený systém určený k odběrům krve. Na otázku, zda znají tyto pomůcky, odpovědělo 143 respondentů.


Tabulka: Znalost a využití zdravotnických pomůcek s bezpečnostními systémy

Znalost a použití bezpečnostních pomůcek Počet %
používá 59 41,2 %
nepoužívá 40 27,9 %
nezná 44 30,7 %
celkem 143 99,9 %


Tabulka: Znalost a využití uzavřeného odběrového systému

Znalost a využití Počet %
zná 85 59,4 %
nezná 14 9,7 %
někdy používá 23 16,0 %
nepoužívá 21 14,6 %
celkem 143 99,9 %

Ve druhém dotazníkovém šetření se prostřednictvím otevřených otázek dotazujeme na konkrétní okolnosti, které doprovázely úrazovou situaci. Z odpovědí respondentů vyplývá, že 19, tj. 40 % sester se zranilo v souvislosti s aplikací injekcí a 15, tj. 32 % sester při odebírání venózní krve. Z celkového počtu 47 respondentů si poranění použitou jehlou způsobilo 40, tj. 85 % sester.


Tabulka: Předmět poranění

Předmět Počet %
poranění jehlou 40 85,1%
poranění kapilárou 1 2,1 %
řez skalpelem 4 8,5 %
zasažení oka krví 1 2,1 %
pořezání sklem 1 2,1 %
celkem 47 99,9 %

Ze zjištěných údajů lze vyvodit mnohá opatření. Jednalo by se například o zvyšování nabídky vzdělávacích akcí zaměřených na oblast ochrany zdraví sester. Na programu pracovních schůzek sester by mělo být uváděno správné doporučení, které akceptuje aktuální poznatky o postupech při snižování pracovních rizik a prostředcích, které se při nich využívají. V rámci tvorby standardizovaných pracovních postupů by mělo být pamatováno také na problematiku pracovních podmínek zdravotních sester a oblast ochrany zdraví. Východiskem z obtíží vyplývajících z náročnosti profese je umožnit sestrám účast na seminářích, které by byly zaměřeny na trénink aktivit sloužících k vyrovnávání se se zátěžovými situacemi.

Rozšířením pomůcek se zabezpečovacími mechanismy proti poranění v praxi by se podařilo minimalizovat rizika úrazů, a tím omezit faktory potenciálního přenosu onemocnění. Sestry školitelky by měly být v oblasti bezpečnosti práce velmi dobře poučeny, aby předávaly nejen cenné praktické zkušenosti, ale i zásadní bezpečnostní pravidla novým absolventům.

Hygienická opatření při bodném poranění

  • Umyjte si důkladně ruce mýdlem a vodou
  • Dezinfikujte místo poranění dezinfekčním prostředkem s virucidním účinkem
  • Zajistěte spontánní krvácení několik minut, ránu nemačkejte, netraumatizujte
  • Proveďte znovu dezinfekci
  • Poranění nahlaste vedoucímu pracovníkovi, zaznamenejte do dokumentace (kniha úrazů)
  • Odeberte krev na vyšetření protilátek hepatitid VHA, VHB, VHC a případně na další testy (HIV, LU apod.)
  • Konzultujte a dle potřeby zajistěte imunoprofylaxi dle zvyklostí zařízení (epidemiolog, závodní lékař, infekční oddělení)
  • Další odběry krve provádějte dle zvážení rizika po dobu až jednoho roku po poranění (lékařský dohled)

Dodržujte zásady při lividaci ostrých předmětů

  • Nenasazujte chrániče na jehly
  • Neoddělujte stříkačky a jehly
  • Používejte nádoby odolné proti propíchnutí, pevné, uzavíratelné, označené
  • Nádoby nepřeplňujte

Při likvidaci ostrých předmětů je nevhodné používat: PET lahve, papírové krabice


Literatura: 1) Prevence virového zánětu jater A (VHA), B (VHB), C (VHC), D (VHD) a E (VHE) - metodický návod MZ ČR, č. j. MZDR 36368/2007, 2) Řešení problematiky infekce HIV/AIDS - Věstník MZ ČR č. 8/2003 - metodické opatření č. 5

Mgr. Veronika Zachová
Všeobecná fakultní nemocnice Praha
I. chirurgická klinika

Konzultováno s MUDr. Ivanem Karešem, nemocničním hygienikem Krajské nemocnice Tomáše Bati, a.s.


Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník