Pane Braune, proč je podle Vás vzdělání tak důležité?
Vzdělání je klíčem k úspěchu. V dnešním světě podnikání bez vzdělání ničeho nedosáhnete. Tak tomu pravděpodobně bylo už odjakživa. V mé rodině bylo vzdělání klíčem k úspěchu nepřetržitě po celé generace. V okamžiku, kdy toto pochopíte, získáváte motivaci, která vás bude neustále pobízet k dalšímu sebevzdělávání. Bez takové hnací síly to nejde. Nezáleží na tom, jaké školy nebo univerzity jste navštěvoval - pokud nepřijdete na to, že vzdělání by mělo zůstat vaším trvalým cílem, daleko se nedostanete.
Jak však člověk takovou hnací sílu získá?
Pokud máte štěstí, získáte ji už jako dítě od vlastních rodičů. Když rodiče uznávají a oceňují význam vzdělání a kultury, znamená to pro jejich děti obrovskou výhodu - dokonce i tehdy, kdy si to ještě sami plně neuvědomují. Šestnáctileté dítě, které musí v době letních prázdnin pracovat nebo je nuceno hlásit se o stipendium kdesi na zahraniční škole, vnímá asi nejprve pouze tu negativní stránku věci.
Zdá se, že jste byl jako dítě velmi vnímavý k hodnotám svých rodičů - odráží se to nějakým způsobem i na Vaší společnosti?
Myslím, že vzdělání je něco, co člověka povznáší a rozvíjí. Existují samozřejmě velmi erudovaní podnikatelé, jejichž zájmy se soustředí výhradně na jejich vlastní firmu. Jsou však i tací, kteří by rádi viděli, jak v jejich firmě zapouští kořeny jistá firemní kultura. Začíná to u vztahů mezi zaměstnanci, pokračuje přes jednání s dodavateli a zákazníky a někdy dokonce zasahuje až do politických a společenských kruhů.
A působí tato podniková kultura i na ostatní?
Ano, přenáší se na ostatní při každodenních jednáních. Není třeba zdůrazňovat, že v tomto ohledu hraje velmi důležitou roli faktor času. To znamená, že vrcholoví manažeři rodinné firmy mohou mít ve své firmě daleko větší vliv, než by měli v jakékoliv jiné - jednoduše proto, že v ní působí déle. Když mají čas zažít si ceněné hodnoty, je to vždy ku prospěchu věci.
prof. Ludwig Georg BraunJaké hodnoty se tedy přenáší?
Například integrita. Mám tím na mysli, jak se lidé chovají jeden k druhému - vzájemný respekt a vše, co s tím souvisí. Nemohu tvrdit, že by všichni naši zaměstnanci byli naprosto bez chyb, ale skutečně věřím tomu, že se celkové porozumění vyvíjí s postupem času. Lidé vědí, že mohou být při jednáních s druhými klidní a konstruktivní. To je jednoduše neoddělitelná součást naší firemní kultury - právě ta, která nás odlišuje od všech ostatních.
Kdybyste měl vysvětlit, co manažer získává tím, že podporuje vzdělání a společenskou odpovědnost, co byste řekl?
Z finančního hlediska může být pro firmu dostatečně uspokojivé soustředit se výhradně na sílu vyplývající z její specializace. Pokud ale budeme energii vkládat do společnosti, získáme mnohem víc. Na jedné straně se vám může dostat uznání od lidí a organizací působících v oblasti, která s vaší firmou nesouvisí, což vám dodá pocit jistoty, na druhé straně se učíte důvěřovat. Bohužel, manažeři svým zaměstnancům v současné době důvěřují jen velmi málo a příliš se obávají ztráty kontroly. Všechna rozhodnutí vznikají shora, než aby byla důvěra vložena v zaměstnance.
Znamená to, že společenský závazek nakonec vede k úspoře práce?
Určitě. Především proto, že se podnikatelům tím, jak jsou konfrontování se společenskými výzvami, např. formou přijetí čestné funkce, otevírají nové obzory. To může mít mimořádně stimulující účinek. Pomáhá to porozumět cílům všech typů zájmových skupin. Získáte nový pohled na věc, který podnikatelům pomáhá řešit problémy mnohem účinněji.
Společenský závazek tedy může znamenat i obchodní přínos?
Tyto dvě věci se vzájemně nijak nevylučují. Pokud chceme firmu dále rozvíjet, je jasné, že budeme potřebovat více kvalifikovaných specialistů, které získáme jen díky dalšímu školení a vzdělávání. V této chvíli to není na trhu práce patrné, ale vím, že situace směřuje k problémům v personální sféře. To je důvod, proč již nyní podporuji vzdělávání zaměstnanců v oblasti mechatroniky. Není to z důvodu, že bych chtěl uměle vytvářet nová pracovní místa, ale proto, že pozoruji demografický vývoj.
Jak vychováváte konkrétní typ manažera, který bude schopen zvládnout náročné úkoly budoucnosti?
Odpověď zní: „Něco takového není možné.“ Management, který potřebujeme, vyroste ze svých vlastních základů. Jeho vývoj se nedá natolik dopředu plánovat. V rodinných podnicích si nemůžete jednoduše vybrat nejstarší dítě coby svého pokračovatele. Až dosáhneme stavu, o kterém jsem mluvil, bude jednodušší zvolit nejvhodnějšího kandidáta. A čím více dětí máte, tím pro vás bude výběr snazší.
Tento rozhovor byl sestaven z výňatků z rozhovoru s Fridrichem Kuhnem a Berdem Wieczorkem z berlínské pobočky mezinárodní personální agentury Egon Zehnder International.