Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět

Nefrologie:

Kvalitní péči dnes poskytneme každému, kdo ji potřebuje

redakce Braunovin

1. květen 2008

Dialyzační střediska

Před patnácti lety bylo v Praze-Jižním Městě založeno jedno z prvních nestátních dialyzačních středisek v ČR. O čtyři roky později se přesunulo do areálu pražské Fakultní nemocnice Na Bulovce a v prostorách jejího nejstaršího pavilonu funguje dodnes. V roce 2003 se stalo součástí sítě nefrologických pracovišť B. Braun Avitum. O svých zkušenostech s léčbou pacientů se selháním ledvin hovoří MUDr. Vladimír Vojanec, primář pražského střediska.

Rozhovor s Vladimírem Vojancem, primářem dialyzačního střediska v Praze Na Bulovce

Záměrem Světového dne ledvin je zvýšit obecné povědomí veřejnosti o důležité funkci ledvin a informovat o tom, že jejich chronické onemocnění je sice vážné, ale léčitelné. Mají však dostatek informací i lékaři prvního kontaktu?

Myslím si, že v dnešní době hraje osvěta velkou roli a že praktičtí lékaři, diabetologové či jiní ambulantní specialisté odesílají své pacienty do nefrologických poraden včas. Většinou i mírné zvýšení dusíkatých katabolitů v krvi vede praktika k tomu, aby nemocného odeslal k dalšímu vyšetření do naší ambulance.

Samozřejmě máme také pacienty, kteří nevyhledávají pravidelnou lékařskou péči a dostavují se až v momentě výskytu zdravotních obtíží souvisejících se závažným poškozením ledvinné funkce. U nich se většinou bohužel jedná už o pokročilé selhání ledvin s nutností dialyzační léčby. Do dialyzačního programu přicházejí bez předchozí přípravy, takzvaně z ulice.

Změnily se podle Vašich zkušeností v posledních patnácti letech možnosti léčby pacientů s chronickým onemocněním ledvin?

V tomto směru se jistě mnohé výrazně zlepšilo ku prospěchu nemocných. Se zvyšujícím se počtem dialyzačních středisek v ČR došlo k nárůstu celkové dialyzační kapacity a ke zrušení restriktivních opatření, která platila ještě v roce 1985 a limitovala některé skupiny pacientů s chronickým onemocněním ledvin.

Do dialyzačního programu tehdy nebyli například zařazováni pacienti s diabetem, se systémovým onemocněním nebo lidé starší šedesáti let. V devadesátých letech minulého století došlo k výraznému rozvoji dialyzační péče - nejen ke zvýšení počtu dialyzačních středisek, ale také k rozvoji přístrojového vybavení. Jsem rád, že v dnešní době můžeme dialyzační léčbu nabídnout každému, kdo ji potřebuje. Nezahajujeme ji pouze u pacientů, kteří ji odmítají nebo kteří jsou v terminální fázi nádorového onemocnění.

Medicínský rozvoj v posledních patnácti letech s sebou přinesl velký posun také na poli farmakoterapie, v oblasti používaných materiálů i způsobu jejich sterilizace, kdy se dosahuje stále lepší biokompatibility i účinnosti léčby.U pacientů v pravidelném dialyzačním programu se snažíme vyjít maximálně vstříc jejich požadavkům, aby jim časový rozvrh co nejlépe vyhovoval a mohli se dále věnovat činnostem, které prováděli dříve. Nemalé procento z nich chodí do zaměstnání, což je pro ně pozitivní nejen z ekonomického hlediska, ale zejména z psychického, protože udržují aktivní kontakt se společností.

Významná je v dnešní době také možnost volby náhrady renální funkce, tedy „klasická“ hemodialyzační léčba, peritoneálně dialyzační léčba nebo transplantace ledviny.

Lze některým pacientům doporučit spíše hemodialýzu a jiným peritoneální dialýzu, nebo neexistují jednoznačná kritéria?

Vždy pacienta nejprve seznámíme s možnými výhodami a nevýhodami dané metody a záleží více méně na jeho rozhodnutí, jaký způsob léčby preferuje. Pokud tedy není nějaký vážný medicínský důvod, který by byl proti dané léčbě. Obecně lze říci, že peritoneální dialýza je vhodnější pro diabetiky se zachovalou diurézou.

V dnešní době a v našich podmínkách je stále nejrozšířenější metodou hemodialýza.

Pacienti mají na středisku zajištěn kompletní servis. V danou hodinu se dostaví na dialyzační středisko, lékař je vyšetří a zkontroluje parametry dialýzy. Sestra provede napojení na dialyzační přístroj a kontroluje průběh ošetření. Nemocný se během procedury může dívat na televizi, poslouchat hudbu, pracovat na počítači nebo jednoduše spát.

Naproti tomu při peritoneální dialýze má pacient velkou zodpovědnost - dialyzační léčbu si provádí sám a chodí pouze na pravidelné kontroly. I přes tuto náročnost je metoda vyhledávána pro možnost určité svobody a nezávislosti na dialyzačním středisku. Pokud je pacient schopen si provádět výměny sám a nemá medicínskou kontraindikaci, pak ho zaškolíme a umožníme mu se takto léčit. Pro peritoneální dialýzu by měly být doma vytvořeny vhodné podmínky - vyčleněna místnost k provádění výměn, pacient při ní musí používat ústenku a ochranné pomůcky, aby zajistil sterilitu a nedošlo k zanesení infekce do břišní dutiny, jež představuje nejčastější komplikaci peritoneální dialýzy.

Dialyzační středisko B. Braun Avitum BulovkaDialyzační středisko B. Braun Avitum BulovkaMění se postupem času věková struktura Vašich pacientů?

Určitě. V osmdesátých letech byli na dialýze většinou mladší pacienti - pouze se selháním ledvin a bez jiných zdravotních potíží. Dnes se to zcela obrátilo. Devadesát procent nemocných v našem středisku tvoří lidé starší šedesáti let, velká část z nich má mnoho přidružených chorob. Výrazně narůstá podíl diabetiků, kteří se díky lepší léčbě dožívají vyššího věku, ale bohužel i dlouhodobých komplikací diabetu, mezi něž patří i diabetická nefropatie. Trend prodlužování průměrné délky života v naší společnosti se odráží i na dialyzačním středisku.

Mladých pacientů ubývá i díky rozvinutému transplantačnímu programu. Neupíráme ho ani těm starším, ale mladý, jinak zdravý člověk snadněji splní zdravotní kritéria potřebná před zařazením na čekací listinu. Starší člověk musí vzhledem k přidruženým chorobám většinou projít rozsáhlejším vyšetřovacím programem, aby se předešlo případným komplikacím během transplantace ledviny, nebo i po ní. Někdy jsou totiž rizika související s transplantací a následnou terapií velmi vysoká a u takových nemocných musíme pokračovat v dialyzační léčbě.

Jaké jsou možnosti pracovišť Vašeho typu v diagnostice onemocnění ledvin a v péči o pacienty před zařazením do dialyzačního programu?

V nefrologické ambulanci probíhá pečlivá diagnostika typu ledvinného onemocnění. V některých případech nelze ani z podrobného laboratorního vyšetření krve a moči přesně stanovit diagnózu, proto je potřeba přistoupit k tzv. renální biopsii, která ozřejmí daný typ onemocnění. Takové pacienty odesíláme do specializovaného centra, kde se metoda rutinně provádí. Při biopsii se tenkou jehlou odebere vzorek ledvinné tkáně, který se odešle specializovanému patologovi a ten stanoví přesnou diagnózu. Následně může být zvolena nejoptimálnější léčba. V současné době nejvíce spolupracujeme s Klinikou nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V naší nefrologické ambulanci se snažíme každému pacientovi vysvětlit problematiku jeho onemocnění a možnosti léčby. Upozorníme ho na možný předpokládaný vývoj nemoci a na to, co může udělat pro to, aby zhoršování ledvinné funkce bylo co nejpomalejší, případně se úplně zastavilo. U postupného zhoršování a za předpokladu, že pacient dospěje do fáze renálního selhání s nutností pravidelné dialyzační léčby, přistupujeme k včasné přípravě na dialyzační program. Pacient je poučen, očkován proti žloutence typu B a snažíme se mu včas založit - nejčastěji na levém předloktí - tzv. arterio-venózní spojku, která potřebuje určitý čas na vyzrání, a až poté může sloužit k opakovanému napichování dialyzačními jehlami. Tím předcházíme zbytečným komplikacím, které bohužel někdy nastávají u akutních případů nebo u pacientů nepřipravených, kdy musí být zajištěn cévní přístup
pro dialyzační ošetření pomocí dočasných nebo permanentních dialyzačních katetrů, jež se zavádějí
do krčních či podklíčkových žil.

Jaká je podle Vás úroveň českých dialyzačních středisek v porovnání se zahraničními?

Myslím si, že přístup k dialyzovaným pacientům a způsob jejich léčby je v českých centrech srovnatelný a že v ničem nezaostáváme za evropskými středisky. Je to dáno mimo jiné tím, že se v dnešní době při terapii hodně vychází z obecně uznávaných evropských doporučení, případně doporučení amerických, takže přístup k pacientům je většinou jednotný.

Výsledky léčby jsou sledovány nejen vlastním provozovatelem střediska, ale i nezávislými institucemi, jakou je u nás například Česká nefrologická společnost, která hodnotí celou dialyzovanou populaci v ČR a srovnává údaje s registry v ostatních evropských státech.

Takže tuzemští pacienti mohou klidně vycestovat kamkoli po republice, resp. ze zahraničí k nám mohou na dovolenou či služební cestu přijet dialyzovaní cizinci - a všude jim bude poskytnuta odpovídající péče?

Ano, nemocný může volně cestovat například z Prahy na severní Moravu. Pokud se potřebuje zdržet, domluvíme mu termín dialýzy na nejbližším středisku, kam předáme potřebné dialyzační parametry, aby mu zajistili kompletní služby. Myslím si, že tento program tzv. prázdninových dialýz je velmi dobrý zejména pro psychický stav pacientů, kteří nejsou odkázáni jen na jedno dialyzační centrum a mohou s rodinou či přáteli vyrazit, kam chtějí.

Také zahraniční pacienti si mohou domluvit návštěvu dialyzačního střediska v České republice. Sami jsme zde měli návštěvníky z Tchaj-wanu, kteří se vydali na cestu po střední Evropě. Elektronicky si u nás objednali potřebný termín, poslali dialyzační parametry a my jsme jim v požadovaný den zajistili dialýzu. Poté si prohlédli Prahu, druhý den odjeli do Českého Krumlova a pak do Vídně, kde už měli domluvenu další dialýzu. Myslím si tedy, že spolupráce se zahraničními středisky funguje velmi dobře a že by mohla být inspirací pro poskytování služeb jiným chronicky nemocným pacientům.

převzato z Nefrologického speciálu
týdeníku Medical Tribune, 7/2008

Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník