Na celém světě je asi 33 milionů lidí nakažených virem HIV. V České republice byl na konci roku 2010 počet infikovaných osob 1 520. Jen za listopad bylo odhaleno sedmadvacet HIV pozitivních, což je největší počet za měsíc od roku 1985. I když není v České republice znám žádný případ nozokomiální infekce HIV, musí být každý zdravotník na riziko poranění o nástroj kontaminovaný infikovaným pacientem připraven.
Dotazníkové šetření
V loňském roce probíhalo v pěti českých nemocnicích dotazníkové šetření týkající se dodržování zásad bezpečnosti práce ve zdravotnictví, při kterém bylo rozdáno dvanáct set dotazníků. Průzkum organizovala pracovní skupina „Bezpečnost personálu“ při Aesculap Akademii společnosti B. Braun.
1. Poranila jste se při výkonu svého povolání ostrým předmětem?
Zjistili jsme, že se více než čtyři pětiny zdravotníků (83 %) během své profesní kariéry ostrým předmětem poranily. Pouze 17 % zdravotníků uvedlo, že se ještě nikdy ostrým předmětem neporanilo.
2. Jakým předmětem jste se poranil/a?
- Injekční jehla 70,8 %
- Injekční jehla pro odběry krve 18,0 %
- Zaváděcí jehla periferní kanyly 9,2 %
- Chirurgická jehla 11,1 %
- Jiná ostrá pomůcka 47,8 %
3. Jak často při aplikaci kanyly používáte rukavice?
Více než polovina respondentů odpověděla, že rukavice používá. To však zároveň znamená, že téměř polovina respondentů rukavice nepoužívá, což je alarmující.
- Vždy 53,6 %
- Občas 38,0 %
- Výjimečně 6,8 %
- Nepoužívám nikdy 1,7 %
4. Máte ochranné prostředky proti kontaktnímu přenosu infekce k dispozici? Jsou dostatečně dostupné?
Ochranné prostředky jsou k dispozici téměř na všech pracovištích.
- Ano 92,6 %
- Ne 4,9 %
- Nevím 2,5 %
Přestože ve většině případů mají zdravotníci ochranné prostředky k dispozici a vědí, že je mají používat, stává se, že nejsou důslední.
Proč tomu tak je? Proč zdravotníci ohrožují vlastní zdraví a riskují nakažení nepříjemnou a nebezpečnou infekční chorobou?
Ročně se poraní o kontaminovaný nástroj každý desátý zdravotník. Mezi nejrizikovější patogeny patří HBV, HCV a HIV. Proti hepatitidě typu B by měl být každý zdravotník povinně očkován. Proti hepatitidě typu C zatím očkování neexistuje a ochrana spočívá pouze v preventivních opatření.
Riziko přenosu infekčních onemocnění:
- HBV 6-30 %
- HCV 1,8 %
- HIV 0,3 %
Riziko významně ovlivňuje množství krve na nástroji a virová nálož zdrojového pacienta (tj. množství viru v krvi nemocného). Významným faktorem je také dodržování zásad bezpečnosti práce a používání ochranných prostředků, např. rukavic, ústenek, ústenek se štítkem (k ochraně očí) a igelitových zástěr. Vliv má také používání bezpečnostních periferních kanyl. Důležité je pracovat s rozmyslem, v klidu a dbát na očkování proti HBV. Prevence je jedinou ochranou v boji proti nakažení virovou hepatitidou typu C, ale i HIV.
Pokud dojde k poranění předmětem kontaminovaným od pacienta s nakažlivým onemocněním, je nezbytné dodržet tyto zásady:
1. Dekontaminovat poranění - kůži omýt vodou a mýdlem, potom použít dezinfekci; oko vypláchnout fyziologickým roztokem; ústa nebo nos omýt vodou.
2. Poranění zdokumentovat - zapsat do knihy úrazů, odebrat krev na KO + diferenciál, provést jaterní testy, zjistit markery virových hepatitid, BWR, provést těhotenský test a zjistit HIV protilátky (jako doklad o HIV negativitě před poraněním).
3. Dispenzarizovat, absolvovat pravidelné kontroly a odběry krve a po roce sledování vyřadit z evidence. Další povinností je odeslat hlášení na místní hygienickou stanici. Hlášení se soustřeďují v Krajské hygienické stanici, Rytířská 12, Praha 1.
4. Zhodnotit závažnost expozice.
Volba režimu po poranění je obtížná a kvalifikovaně může být posouzena jen lékařem seznámeným se všemi okolnostmi přenosu HIV infekce a všemi stránkami antiretrovirové terapie.
V případě HIV pozitivní zdrojové osoby bere lékař v úvahu:
- u známé a vyšetřené osoby - počet CD4+ lymfocytů (nejdůležitější ukazatel buněčné imunity ve vztahu k HIV infekci), virovou nálož, antiretrovirovou terapii,
- u neznámé a nevyšetřené osoby - vyšetření antiHIV (eventuálně použití rychlotestu),
- lékař hodnotí riziko podle materiálu a způsobu poranění (viz následující tabulky).
Riziko podle druhu bilogického materiálu
| Riziko | Druh biologického materiálu |
| Vysoké | krev, sperma, vaginální sekret, krvavé sekrety |
| Potenciální | mozkomíšní mok, výpotky, plodová voda |
| Minimální | stolice, zvratky, moč, pot |
Riziko podle způsobu poranění
| Riziko | Způsob expozice |
| Velmi vysoké | perkutánní inokulace (zvláště hluboká, dutou jehlou, nástrojem s viditelnou kontaminací |
| Střední | drobné poranění (škrábnutí), kontaminace poškozené kůže, kontaminace intaktní sliznice |
| Minimální | kontaminace intaktní kůže |
Odborný lékař posoudí vhodnost nasazení postexpoziční profylaxe (PEP) po poranění. Postexpoziční profylaxi tvoří antiretrovirové medikamenty, které na své onemocnění užívají HIV pozitivní pacienti. Nasazují se co nejdříve po poranění, nejpozději do 72 hodin. Jejich účinnost je podle nepřímých důkazů velmi vysoká, uvádí se 60-90 %. Léky ordinované jako postexpoziční profylaxe je nutné užívat čtyři týdny a mají mnohé nežádoucí účinky, mezi něž patří například porucha krvetvorby, změny v jaterních testech, nauzea a jiné.
Přesto je třeba poraněného motivovat k dodržení léčebného režimu se všemi aspekty, ke kterým patří mimo jiné také informovat sexuálního partnera poraněného člověka a dodržovat zásady bezpečného sexu. V dnešní době musíme brát ohled i na finanční stránku. Plná léčba třemi léky na jeden měsíc stojí 30 000 Kč. Zdravotníkovi ji proplácí zdravotní pojišťovna.
