Nemocniční infekce
Jen v samotném Německu zemře každý rok přibližně 40 000 lidí na infekci, kterou se nakazili v nemocnici. Nejznámější patogenní bakterií způsobující nemocniční nákazy je tzv. MRSA. Tato zkratka označuje kmen bakterie Staphyloccocus aureus (zlatý stafylokok), který je rezistentní na antibiotikum meticilin (Methicillin-Resistant Staphylococcus Aureus). Mnoho kmenů MRSA je však rezistentních nejen na methicilin, ale také na jiná antibiotika. Vhodnější je pak pojmenování „multirezistentní Staphyloccocus aureus“. Stafylokoky obecně jsou běžnou součástí lidské kožní flóry. Přibližně jedna čtvrtina německé populace jsou nosiči potenciálně patogenních (schopných vyvolat onemocnění) bakterií Staphyloccocus aureus. Ve většině případů tyto patogenní mikroby neprostupují kůží, a nemohou tak uškodit. Staphyloccocus aureus však může vyvolávat rané infekce, otravu krve a zápal plic u pacientů po operaci, u starých lidí a u lidí s oslabeným imunitním systémem.
Odpovědné předepisování
„Téměř 25 % klinických izolátů bakterie Staphylococcus aureus v Německu tvoří v současnosti meticilin-rezistentní kmeny,“ říká Florian Brill, projektový manažer pro výzkum a vývoj švýcarské pobočky koncernu B. Braun. Toto číslo je v porovnání s ostatními evropskými státy relativně nízké. Ve Španělsku, Itálii a Řecku dosahuje podíl kmenů MRSA 50 až 80 %. Jedním z důvodů je nadměrné používání antibiotik. Ve Spojených státech, kde jsou antibiotika k dostání v každé drogerii, se kmeny MRSA nekontrolovaně šíří i z nemocničních prostor a vyvolávají takové jevy, jako jsou například mokvavé kožní afekce postihující např. i celé fotbalové týmy. Tyto příklady ukazují na důležitost cíleného a odpovědného užívání antibiotik.
Pozor na široké spektrum
S antibiotiky, zejména širokospektrými, která jsou účinná proti velikému množství patogenních bakterií, je třeba zacházet velmi opatrně. „Jsou užitečná, pokud se pacient dostane do nemocnice se závažnou infekcí neznámého původu,“ říká Brill. Jakmile jsou však k dispozici výsledky mikrobiologických kultivací, což trvá jeden až dva dny, léčba by měla být změněna a je třeba použít antibiotikum působící cíleně proti konkrétnímu nalezenému patogenu (jedná se o tzv. deeskalaci). Mnoho lékařů si svou práci zjednodušuje a drží se širokospektrých antibiotik z pohodlnosti - navzdory známému faktu, že snížené používání širokospektrých přípravků snižuje výskyt MRSA.
Dezinfekce a dekontaminace
Dodržování hygienických pravidel je dalším důležitým prvkem prevence v boji proti výskytu MRSA. MRSA se přenáší především dotykem rukou. Šíření MRSA lze zabránit systematickým používáním alkoholo-vých dezinfekčních prostředků, jako je např. přípravek Softa-Man®. Výsledkem je signifikantní pokles počtu infekcí. Právě probíhající německá studie o jednotném postupu proti MRSA poukazuje také na význam dekontaminace - tj. eliminace patogenních zárodků - u pacientů, kteří jsou již touto bakterií kolonizováni. K tomuto účelu vědci používají výrobky řady Prontoderm®. Do této výrobní řady patří koncentrát pro očistu celého pacienta (koupel), nosní gel a sprchový gel pro umývání vlasů. „První výsledky studie jsou velmi slibné,“ říká Brill.
Informovanost se zvyšuje
Studie poukazuje také na význam informovanosti pacientů a jejich rodin i na potřebu intenzivní komunikace a sdílení informací mezi lékaři a sestrami. Softwarový nástroj ClinicCoach s modulem určeným pro MRSA, vyvinutý firmou CoachIT, dceřinou společností koncernu B. Braun, může v tomto ohledu výrazně pomoci. Zdravotnický personál vkládá údaje pacientů do přenosného minipočítače (PDA), vyvolává data a odesílá je dalším zdravotníkům. Před propuštěním dostanou pacient, jeho obvodní lékař i ostatní zdravotníci, kteří se budou podílet na další péči o pacienta, podrobné informace o jeho nemoci a následných nezbytných opatřeních.
Identifikujte rizikové skupiny
Holanďané nám mohou ukázat, jak na to. Realizace uvedených opatření snížila výskyt MRSA v této zemi pod pět procent. Jednou z příčin je, že prostudují zdravotnické záznamy každého pacienta, zda již byl někdy v minulosti MRSA pozitivní nebo zda nepřichází z rizikové komunity, tj. pečovatelského zařízení nebo rizikové země. „Jste-li schopni již od začátku identifikovat rizikové skupiny, můžete pacienty včas izolovat a zabránit šíření nákazy,“ říká Brill. Dalším klíčovým aspektem je zvyšování informovanosti o této otázce. Koncern B. Braun se v tomto směru angažuje v rámci takových akcí, jako je například výroční konference Německé společnosti pro hojení ran (DGfW - Deutsche Gesellschaft für Wundheilung), na které nedávno organizoval své sympozium. Florian Brill uvádí: „Právě jsme se dozvěděli, že ministerstvo zdravotnictví má v úmyslu věnovat více pozornosti problematice antibiotické rezistence mikroorganismů a chce vytvořit strategii pro řešení této otázky. Rádi přispějeme naším know-how.“
Převzato z koncernového časopisu Online, 97/2008
Více informací o uvedených produktech: