Přejít na obsah stránky | Klávesové zkratky | Hlavní strana | Mapa stránek | Vyhledávání | Přejít na hlavní navigační menu

4. Duben 2013

Bezpečnost personálu - zaměřeno na bodná poranění

Situace bezpečnosti práce nelékařských pracovníků se zaměřením na bodná poranění.

Bodná poranění jsou nejčastějším pracovním úrazem zdravotnických pracovníků všech druhů profesí. Anketa, jejíž výsledky jsou níže prezentovány, se zabývá incidencí bodných poranění a související problematikou u nelékařských pracovníků v roce 2012. Bodná poranění potvrzují dvě třetiny respondentů z celkového počtu 1 898 dotazovaných.

Problematika ochrany zdraví a bezpečnosti práce zdravotnických pracovníků je v poslední době publikována v odborných textech prostřednictvím činnosti národních pracovních skupin odborníků ze zdravotnické praxe a také v reakci na celoevropská doporučení.

Prvním anketním šetřením, které zpracovávala Pracovní skupina Bezpečnost personálu Aesculap Akademie, reflektovala situaci na přelomu let 2009-2010. Druhé anketní šetření se konalo v první polovině roku 2012. Obě ankety jsou ve společných otázkách porovnatelné a je patrný pozitivní vývoj v této oblasti. Zaměření ankety odráží problematiku expozice a přenosu profesionálních nákaz, rizika a incidence bodných poranění nelékařských pracovníků při výkonu povolání a také znalosti a dodržování postupů při využívání pomůcek uzavřené infuzní linky. Pracovní skupina Bezpečnost personálu je složena z devíti členů vykonávajících odbornou praxi v lékařských i nelékařských povoláních. Záštitu nad prací skupiny převzala i Česká asociace sester. Výsledná doporučení a materiály zpracovávané těmito odborníky jsou k dispozici na webových stránkách www.bezpecnostpersonalu.cz

Materiál a metody

Cíli v pořadí druhé rozsáhlé ankety mapující situaci v oblasti bezpečnosti personálu nelékařských pracovníků bylo mj. porovnat vývoj situace v odstupu dvou let z hlediska výskytu poranění ostrými předměty, dále bylo zjišťováno, zdali je zaznamenávání pracovních úrazů důkladnější, úroveň informovanosti pracovníků nelékařských profesí vyšší a jaká je incidence chorob z povolání.

Předpokládali jsme, že se situace s ohledem na bezpečnost práce a ochrany zdraví zlepší, proto došlo k úpravám ve stanovených hypotézách.

H 1 - předpokládali jsme, že poklesl počet zdravotnických pracovníků nelékařských oborů, kteří se během výkonu povolání poranili ostrými předměty

H 2 - předpokládali jsme, že se pracovní úrazy ve všech případech důsledněji zaznamenávají

H 3 - předpokládali jsme, že informovanost o problematice bezpečnosti personálu stoupá

Pro účely průzkumného šetření byl revidován a upraven původní dotazník vlastní konstrukce. Jeho druhá verze obsahovala: 42 otázek (z toho 13 otázek uzavřených, 12 otázek otevřených, 17 otázek polouzavřených). Z celkového počtu 2 600 oslovených respondentů se jich průzkumného šetření zúčastnilo 1 898. Data byla shromažďována od ledna 2012 do července 2012. Návratnost ankety představovala 73 %, což je téměř shodné s předchozí anketou, kde byla návratnost 75 %. Porovnávaly se pouze položky, které zůstaly nezměněné. Oproti předchozí anketě se navíc rozšířilo spektrum respondentů. Jednalo se tentokrát o nelékařské pracovníky z pěti fakultních a sedmi regionálních nemocnic v České republice.

Výsledky

Poranění ostrými předměty

Z výsledných statistických údajů bylo zjištěno, že se počty výskytu bodných poranění z hlediska typů pracovišť pohybují ve stejném rozmezí, pouze mírné zvýšení výskytu bodných poranění je zaznamenáno u respondentů na odděleních akutní medicíny. Z hlediska specializace profese se poranili všichni respondenti vykonávající instrumentování při chirurgických výkonech a všichni zdravotničtí záchranáři.

Výsledky druhého šetření přinášejí optimistickou zprávu z hlediska poklesu počtu poraněných zdravotnických pracovníků. Oproti prvnímu anketnímu šetření, kdy se poranilo 83% (876) z úplných validních odpovědí účastníků při výkonu povolání ostrým předmětem, je ve druhém anketním šetření 63,8% (1898) poraněných respondentů, 68,1% (1020) pracujících ve fakultních nemocnicích a 58,7% (878) pracujících v regionech.*

Poranění ostrými předměty

  Ano Ne Počet respondentů
Fakultní nemocnice 68,1% 31,9% 1020
Regionální nemocnice 87,7% 41,3% 878

Poranění ostřím předmětem v závislosti na medicínském oboru (N=1887):

Níže uvedená tabulka znázorňuje pokles výskytu bodných poranění v porovnání s údaji z let 2010 a 2012. Pokles můžeme vnímat jako významný.

  2010 2012
Ano 83,0% 68,1%
Ne 17,0% 31,9%

Z hlediska počtu poranění jsou významnější počty respondentů, kteří se poranili jednou až třikrát (17,8-23,6%). Počet respondentů s vícečetným bodným poraněním klesá.

Neméně důležité okolnosti vzniku bodného poranění byly rozděleny podle fází na poranění ostrým předmětem před použitím ostrého předmětu (aplikací) 60,4%, při aplikaci 16,7%, po použití ostrých předmětů 49,3% a během likvidace a odkládání použitých pomůcek 56,3%.

Oproti výsledkům prvního anketního šetření z roku 2010 stoupl počet respondentů, kteří se poranili v pracovním procesu o použitý ostrý předmět. (V roce 2010 byla data rozložena takto: K poranění došlo u respondentů za těchto okolností: 67,3% respondentů se poranilo při přípravných pracích či před použitím ostrých pomůcek, 42,5% respondentů se poranilo po použití ostrých předmětů a 46,3% respondentů se poranilo během likvidace pomůcek či při jejich odkládání do odpadní nádoby.)

Z hlediska druhu ostrého předmětu se nejčastěji respondenti poranili o injekční jehlu, a to 85,7%. Více než 25% respondentů se poranilo o jehlu určenou k odběru krve. Dalším ostrým předmětem je z hlediska četnosti velmi podstatný výskyt poranění o skleněné ampule a skleněné předměty, a to u 27,8% respondentů. Tabulka znázorňuje porovnání mezi lety 2010 a 2012, kde je patrné vyšší procentuální zastoupení injekční jehly a jehly k aplikaci do žilního systému. Výskyt bodných poranění o injekční jehlu stoupl o více jak 10%, rovněž stoupl počet poranění o jehlu periferní žilní kanyly a chirurgickou jehlu.

Vliv stresu na rizika bodných poranění

Respondenti udávají, že bodné poranění bylo způsobeno v 91,9% případů vlastní vinou. Ve 13% případů pak vinou spolupracovníka a ve 13,2% bylo zaviněno pacientem. Přitom polovina respondentů se cítila zatížena stresovými okolnostmi (časovou tísní). Pokud zohledníme při subjektivním hodnocení nejvyšší míru stresových okolností, udává 66,7% respondentů z infekčního oddělení závislost poranění na působení stresu. Dotazovaní z ostatních pracovišť vypovídají o stresu v menším procentuálním zastoupení. Působení stresu podle výsledků ankety nemá souvislost s délkou praxe, jak bychom očekávali v období prvních let výkonu povolání. Naopak nejvyšší stresovou zátěž udávají respondenti s délkou praxe mezi 16-20 lety.

Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na délce praxe (N=1192)

Porovnáme-li celkové výsledky ankety z roku 2010 a 2012, je respondenty stres jako faktor ovlivňující bodná poranění vnímán méně.

Vliv stresu

  2010 2012
Byl/-a jsem ve stresu 52,1% 49,2%
Nebyl/-a jsem ve stresu 47,9% 50,8%

Poranění proběhlo v časovém či jiném stresu v závislosti na medicínském oboru (N=1187)

Ochranné pomůcky

Ochrana proti přenosu infekce může být i v případě bodných poranění představována navlečením rukavic. 68,8% respondentů rovněž udává, že při poranění měli rukavice navlečeny. Zjistili jsme, že 94,1% respondentů pracujících na ambulanci mělo při incidentu ochranné rukavice. Při porovnání s výsledky první ankety došlo ke zvýšení počtu pracovníků, kteří se při výkonu chránili rukavicemi, a to o 5%.

Dotazovali jsme se rovněž na vedení dokumentace o pracovních poraněních, kdy je úraz zaznamenán písemně u 73,7% případů. Častěji je dokumentace o úrazech pracovníků vedena důkladněji na interních odděleních a operačních sálech. Zlepšení přístupu pracovníků k důkladnosti v zápisech se v této otázce nepotvrdilo.

Písemná dokumentace

  2010 2013
Záznam proveden 72,6% 71,8%
Záznam nebyl proveden 27,4% 28,2%

Mezi důvody, které respondenti udávali pro vysvětlení absence písemného záznamu, patří u 36,8 % respondentů poranění o neinfekční materiál (předpokládáme, že tím je míněn ostrý předmět před použitím), malý rozsah poranění udává 29,5 % respondentů (chybí definice tohoto pojmu) a 14,5 % respondentů udává, že se dříve poranění nehlásilo. Z ostatních méně frekventovaných důvodů uvádějí: časovou tíseň, chybění systému vedení dokumentace apod.

Nejrizikovějším ošetřovatelským výkonem je při kombinaci jednotlivých faktorů (ostrý předmět, kontaminace krví, frekvence činnosti) periferní žilní kanylace. Jedná se o činnost, při níž je navlékání rukavic součástí standardního pracovního postupu. Druhým anketním šetřením bylo zjištěno, že si rukavice vždy navléká 63,9 % respondentů, což je o 10,3 % více než v prvním šetření. Občas si rukavice navleče 22,9 % respondentů a výjimečně 5,4 %. Nikdy si rukavice nenavléká 0,5 % respondentů. Respondenti, kteří používají rukavice vždy, mají v 70,4 % délku praxe 16-20 let.

Frekvence používání ochranných rukavic při aplikaci periferní žilní kanylace v závislosti na medicínském oboru (N=1824)

 

 

Diskuse

Bodná poranění stále představují velké riziko pracovního úrazu a případné nákazy infekčními chorobami. Výsledky ankety přinesly z celkového aspektu pozitivní zprávu o poklesu bodných poranění při výkonu profese, na čemž se mohou podílet i následující skutečnosti: Problematika bezpečnosti práce a ochrany zdraví se rozšířila do povědomí personálu. První předpoklad se tedy potvrdil.

Významný vliv má také široké spektrum bezpečnostních pomůcek, které jsou k dispozici, či svědomitější dodržování pracovních postupů zejména v posledních dvou letech. Konkrétně se to týká navlékání rukavic u rizikových výkonů. Počet respondentů používajících rukavice stoupl. Díky sebevzdělávání i sebeuvědomění nelékařských pracovníků se zvyšuje i jejich profesionalita. Závažnost poranění ale nemůžeme zlehčovat.

Častěji jsou pracovníci zraněni o použitý ostrý předmět (jehlu), tedy hrozí riziko přenosu infekčních agens, zejména krví. Přesto se však situace ne zcela napravila v důkladnosti zaznamenávání pracovních úrazů, protože je tento úkon i nadále podceňován. V tomto ohledu se náš předpoklad nepotvrdil.

Závěr

Riziko bodných poranění není vyšší u začínajících pracovníků, nýbrž provází především zkušené profesionály s délkou praxe přes patnáct let, kteří vykonávají činnosti spojené s manipulací s ostrými předměty. Nemůžeme spoléhat na to, že poklesne počet výkonů, při nichž je nutné používat jehly či jiné ostré pomůcky. Je třeba připomenout doporučení, která jsou již známa, a to likvidaci pomůcek do pevných označených nádob, minimalizaci manipulace s použitými pomůckami a používání bezpečnostních pomůcek.

 

Převzato z časopisu Diagnóza a ošetřovatelství 1/2013 se souhlasem redakce  

 

redakce Braunovin

Čtěte také

Spouštíme stránky, které pomáhají zvýšit bezpečí pacientů i zdravotníků

10.01.2017
Infuzní terapie

Deväťdesiat percent zdravotníkov v Česku sa stalo terčom útoku od pacientov alebo ich sprievodu. S vyhrážkami a nadávkami sa stretlo 78 % zdravotníkov, fyzické násilie zaznamenalo 23 % opýtaných.

28.12.2016
Aesculap Akademie

Historicky první simulační kurz Aesculap Akademie zaměřený na problematiku násilí ve zdravotnictví proběhl 4. listopadu v pražském Pavilonu B. Braun Dialog. Pomocí zkušeného herce - figuranta si účastníci kurzu mohli vyzkoušet, jak zvládnout různě komplikované situace.

11.11.2015
Aesculap Akademie