Přejít k hlavnímu obsahu
Zpět

Ortopedie: Článek

Alergické reakce v ortopedii - podceňované riziko?

Peter Thomas

3. únor 2009

Alergické reakce v ortopedii se mohou projevit jako reakce časné nebo pozdní. Typické klinické příklady reakcí časného typu sahají od urtiky přes rhinokonjunktivitidu po anafylaxi až astma. Časné alergické reakce mohou být vyvolány antibiotiky, analgetiky, lokálními či celkovými anestetiky nebo latexem. Pozdní alergické reakce ve smyslu otoků, vaskulitid, ekzémů jsou způsobeny buď léky (antibiotiky, heparinem), konzervačními látkami, nebo - zvlášť v případě ekzémů a poruch hojení - kovy (nikl, chrom, kobalt). Následující článek se zabývá alergií na kovové implantáty.

Nový registr pacientů s alergií na implantáty

Alergie na kovové implantáty je relativně vzácná. Alergie na nikl je udávána u 13 %, na kobalt u 3 %, na chrom u 1 % populace. Ne vždy jsou pacienti s podezřením na alergii na kovy odborně vyšetřeni, ne vždy se na možnost kontaktní alergie na kostní cement pomýšlí. Data o pacientech s alergií na implantáty je možné najít v tzv. Mnichovském registru (Münchner Implantat-Allergie Register, https://allergomat.klinikum.uni-muen­­chen.de). Zde je možné najít i přehled literatury k tématu „Ortopedické implantáty a alergie“.

Klinický obraz alergie na kovové implantáty

Alergie na implantát se může projevit jako lokální či systémový ekzém, poruchy hojení rány, trvající otoky a výpotky, aseptické luxace. Zvláště ekzémy při osteosyntézách blízkých kožnímu krytu (kotník), které zmizí po extrakci osteosyntetického materiálu, ukazují na klinicky relevantní kontaktní alergii na kovy. Po implantaci hřebů s vysokým obsahem niklu byla často pozorována urtika. Rovněž je popisováno mokvání, zarudnutí, svědění a zhoršené hojení ran při alergii na nikl u pacientů po cerkláži sterna nebo po použití svorek na kožní steh.

U pacientů s endoprotézami se alergie na implantát projevuje spíše chronickým otokem, výpotkem, bolestmi nebo aseptickou luxací. V posledních letech se objevilo několik pub­likací, které u pacientů s alergií na kovy po implantaci kyčelního kloubu popisují lymfocytární infiltráty v periimplantační krajině. Dosud není jasné, za jakých podmínek dochází ke vzniku periimplantačních lymfocytárních infiltrátů a jak přesně vypadá histologický obraz alergické reakce na implantát.

Diagnostika

Po diferenciálně diagnostickém vyloučení jiných příčin (především „low-grade infect“) by při podezření na alergii mělo vyšetřování zahrnovat:

  • alergickou anamnézu,
  • kožní test se zaměřením na kovy obsažené v implantátech,
  • histologické hodnocení reakce v periimplantační tkáni.

V anamnéze pátráme po předchozí nesnášenlivosti kovových implantátů, po kožních reakcích na kovové náramky u hodinek nebo na šperky, po nesnášenlivosti akrylátových zubních výplní.
Kožní testy by měly zahrnovat jak kovy (nikl, chrom, kobalt), tak součásti kostního cementu (akryláty, gentamycin). Nálezy musí být vždy vztaženy ke klinické situaci.

V jedné publikaci z jara 2008 se objevily některé typy k diagnostice alergií. Na používání destiček k testování kovů jsou kontroverzní názory - jejich vypovídací hodnota je sporná, navíc neexistují žádné s příslušnými kovy. Stejně tak senzibilizace nemusí znamenat alergii, a proto je třeba se do doby zveřejnění větších studií vyvarovat chybných interpretací.

K (imuno)histologickému vyšetření periimplantační tkáně se používá přijatá klasifikace „Interface-membrane“ reakcí při uvolnění endoprotézy:
Typ I - periprostetická membrána indukovaná otěrem,
Typ II - periprostetická membrána infekční,
Typ III - periprostetická membrána indukovaná otěrem i infekcí (smíšený typ),
Typ IV - periprostetická membrána indiferentní.

V této klasifikaci se uvádí, že jasná kritéria pro alergickou reakci v interface membráně musí být ještě dopracována. Willert a kol. popisují při alergii současný výskyt perivaskulárně agregovaných lymfocytů a plazmatických buněk, eosinofilních granulocytů, „high endothelial venules“ a fibrinových exsudátů.

Pacienti s alternativními implantáty

Alergii na implantáty můžeme diagnostikovat spojením anamnézy, klinického nálezu, kožního testu a případně histologickou analýzou periimplantační tkáně. Předtím je třeba vyloučit jiné příčiny obtíží. Přesnější charakteristika rizik a histologických nálezů se očekávají od probíhajících kontrolních studií. Pacienty s alergií na kovy, kterým byl voperován alternativní implantát (např. se zvláštní povrchovou úpravou), je nutné nadále kontrolovat.

Prof. Dr. med. Peter Thomas
Klinika a poliklinika dermatologie a alergologie
Univerzity Ludwiga Maxmiliána, Mnichov, SRN


Prof. Dr. med. Peter Thomas pracuje na Klinice a poliklinice dermatologie a alergologie na Univerzitě Ludwiga Maxmiliána v Mnichově. Je specialistou na alergie na kovové implantáty v klinické praxi a na tuto oblast zaměřuje i svou vědeckou činnost. Zabývá se mechanismy alergie na kovy a spravuje Mnichovský registr alergických reakcí na implantáty. Pracuje v grémiích odborných svazů, mimo jiné jako zástupce předsedy pracovní skupiny Alergie na implantáty při Německé společnosti pro ortopedii a ortopedickou chirurgii.

Související a doporučené články

Odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích

Tyto stránky obsahují odborné informace o léčivech a zdravotnických prostředcích určené zdravotnickým odborníkům v České republice. Nejsou určeny laické veřejnosti.

Odborníkem je dle § 2a zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, v platném znění, osoba oprávněná předepisovat nebo vydávat léčivé přípravky nebo zdravotnické prostředky. Pokud osoba, která není odborníkem, vstoupí na tyto webové stránky, vystavuje se riziku nesprávného porozumění informací zde publikovaných a z toho plynoucích důsledků.

Kliknutím na tlačítko „Jsem odborník“ potvrzujete, že:

  • Jste se seznámil/a s výše uvedenou zákonnou definicí pojmu „odborník“;
  • Jste odborníkem ve smyslu zákona o regulaci reklamy;
  • Jste se seznámil/a s riziky, kterým se jiná osoba než odborník vystavuje, jestliže vstoupí na stránky určené převážně pro odborníky.
Jsem odborník
Nejsem odborník